Cestovní ruch v Karlovarském kraji

4.1 Základní informace
Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Ke 31.12.2000 žilo na území kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3% z ČR. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary.

4.2 Lázeňství
V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. V karlovarském okrese se nacházejí lázeňská místa Karlovy Vary a Jáchymov. Lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989. V chebském okrese pak Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart.

Rozvoj lázeňství a návštěvnost lázní jsou velmi závislé na vnitřní, evropské i celosvětové politické situaci. V polistopadových letech došlo k podstatným změnám zejména ve vlastnických vztazích a organizačních strukturách. Zatímco v Jáchymově, Františkových a Mariánských Lázních vznikly akciové společnosti, které získaly rozhodující část lázeňských zařízení, došlo v Karlových Varech k ustavení více menších společností. Vedle akciových společností existují nadále v kraji lázeňská zařízení ministerstva národní obrany a vnitra. Dětská lázeňská zařízení jsou i nadále státní a spadají pod Ministerstvo zdravotnictví.
V kraji poskytuje lázeňské služby celkem 42 lázeňských zařízení, tj. cca 44% z celé ČR (viz Obr.č.3). Postupně se mění i skladba lázeňských hostů. Po značném poklesu počátkem devadesátých let opět dochází k růstu počtu hostů, který je z většiny tvořen hosty zahraničními zhruba z 60 zemí všech světadílů. Značný podíl zejména v Karlových Varech představují hosté ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejichž počet v posledních letech převýšil počet hostů německých. Lázeňské léčby využilo za rok 2000 v Karlovarském kraji 140 642 osob (tj. 41,1% z ČR), z nichž cizinci tvořili 62,3%, přičemž podíl zahraničních hostů v celorepublikovém průměru činí jen 33,6% [3]. Ve srovnání s ostatními kraji (viz. Tab.č.7) leží lázeňská zařízení v Karlovarském kraji s poměrem 0,93 pracovníka na 1 pokoj přesně uprostřed. I když z tohoto srovnání není možno přímo odvozovat produktivitu práce v tomto oboru, lze usuzovat, že vyšší poměr má za příčinu buď nízkou produktivitu práce anebo se ubytovací zařízení v průměru řadí k vyšším standardům ubytování, tzn. segment čtyř a pětihvězdičkových zařízení.

Lázeňství dnes není tak přísně odděleno od ostatního cestovního ruchu jako tomu bylo za existence státního lázeňství. Lázeňské organizace poskytují své ubytovací, stravovací a léčebné kapacity i návštěvníkům, kteří se v kraji neléčí.