Tab. č. 3: Výkony ubytovacích zařízení v okresech Jihlavského kraje (1997)

Okres Počet hostů v tis. Počet přenocování v tis. Průměrná délka pobytu ve dnech
celkem cizinci
celkem Cizinci
celkem Cizinci
Pelhřimov 56,2 10,3 257 42,5 5,6 5,1
Havl. Brod 61,6 11,2 303,8 34,4 5,9 4,1
Jihlava 82,4 25,2 200 52,7 3,4 3,1
Třebíč 52,7 12,5 264,5 47,9 6 4,8
Žďár nad Sáz. 172,2 22,4 777 76 5,5 4,4
Jihlavský kraj 425,1 81,6 1802,3 253,5 5,2 4,2
ČR celkem 11573,7 4975,7 42995,8 15669,6 4,7 4,1
Pramen: Okresy ČR v roce 1996, ČSÚ, Praha,1997. Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (zimní období 1996/97 a 1997/98, letní období 1997, zimní období 1997/98), ČSÚ, Praha

Stále ještě existuje nepříznivý vliv sezónnosti u ubytované návštěvnosti, jak je patrný z následující tabulky, zejména u domácí návštěvnosti.

Tab. č. 4: Podíl letní sezóny v ubytované návštěvnosti v % (1997)
Okres v počtu hostů v přenocování
celkem domácí cizinci celkem domácí cizinci
Pelhřimov 63,3 67,8 43,7 67,4 69,6 56,5
Havlíčkův Brod 55,4 60,0 34,8 62,2 66,8 26,2
Jihlava 67,8 68,4 66,7 68,5 71,0 61,5
Třebíč 65,1 68,2 55,2 69,9 71,8 61,2
Žďár nad Sázavou 54,8 58,2 32,1 53,1 55,2 34,5
Jihlavský kraj 59,8 62,6 48,2 60,1 63,0 47,7

Dosavadní struktura návštěvnosti je dobře patrná z následující tabulky. Rozhodující podíl na celkové návštěvnosti mají hosté z Německa, následuje Polsko, Nizozemí, Slovensko. Průměrná doba pobytu má obdobnou strukturu. Když pomineme Izraelce, kterých přijíždí jen velmi málo, nejdelší dobu jsou u nás zatím ochotni strávit Němci, Nizozemci a Slováci.

Tab. č. 5: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních Jihlavského kraje za rok 2000
Počet hostů podíl (%) počet přenocování (noci) podíl (%) Průměrná doba pobytu (započatých dnů)
CELKEM 101795 100,0% 391403 100% 4,8
Němci 38286 37,6% 187185 47,8% 5,9
Poláci 10175 10,0% 31776 8,1% 4,1
Nizozemci 9260 9,1% 31698 8,1% 4,4
Slováci 4879 4,8% 15523 4,0% 4,2
Američané 4178 4,1% 9108 2,3% 3,2
Dánové 3432 3,4% 9629 2,5% 3,8
Italové 3260 3,2% 9516 2,4% 3,9
Britové 3080 3.0% 9053 2,3% 3,9
Rakušané 2808 2,8% 6863 1,8% 3,4
Francouzi 2631 2,6% 7162 1,8% 3,7
Izraelci 1022 1,0% 7242 1,9% 8,1
Pramen: ČCCR – Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2000

Přitom rozhodující podíl v potenciální zahraniční návštěvnosti kraje Vysočina je nutno spatřovat v hostech z Rakouska (dále pak z Německa, Slovenska, Nizozemí). Ročně překročí naše hranice cca 10 mil. rakouských návštěvníků, z toho rakousko-moravské hranice více než 5 mil. rakouských návštěvníků, bohužel však coby denní a často „nákupní“ návštěvníci (s velmi nízkými devizovými efekty). Navíc lze v budoucnosti očekávat snižování rozdílů v kupní síle obyvatelstva a tím postupnou ztrátu této výhody v příhraničních oblastech a lokalitách. Jedním z hlavních cílů pro naplnění očekávaných vizí je proto zvýšení podílu pobytové zahraniční návštěvnosti.

Pokud jde o sledování počtu ubytovaných cizinců, kteří se na celkovém počtu ubytovaných návštěvníků podílejí jen 19 %, rozhodující význam mají okresy Jihlava a Žďár n. Sázavou (připadá na ně téměř 60 % v rámci kraje Vysočina). Naopak málo atraktivními pro pobyty zahraniční klientely jsou zbylé 3 okresy (v hodnocení přenocování cizinců se všechny okresy vyjma Žďáru nad Sázavou v rámci ČR řadí do nejnižšího stupně atraktivity). K příčinám této nepříznivé situace lze uvést kromě jiného zatím malou nabídku pobytových programů na Vysočině (nedostatek standardních kapacit a turistických služeb, málo cílené reklamy a propagace).