Celkový počet zahraničních turistů v České republice
Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turishttp://www.blogger.com/post-edit.g?blogID=8468416993280250259&postID=4710987282335237314tů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice.
Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních.
Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %, v dalších letech byl pak zaznamenán mírný pokles a stagnace.
2.1.3. Zahraniční turisté v krajích
Vývoj počtu turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit na dvě různá období, a to z důvodu nového státoprávního uspořádání, kdy původních osm krajů bylo v roce 2000 rozděleno do čtrnácti, a proto i uvedené tabulky a grafy jsou rozděleny na dvě období (1992-1999 a 2000-2001).
V roce 2001 navíc ještě dochází ke změnám názvů některých krajů: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj.
• 1992 – 1999
Nikoho asi nepřekvapí, že velká většina turistů strávila svůj pobyt v Praze. Po počátečním nárůstu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospěch ostatních krajů, přičemž počet turistů v Praze klesal i v absolutních hodnotách.
Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl na počátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v průběhu let po počátečním nárůstu od roku 1995 snižoval a ustálil se na hodnotě 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce 1999 4. místo. Západočeský kraj byl na počátku i na konci sledovaného období na třetím místě a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupně předstiženy Východočeským krajem, jehož podíl se v daném období téměř zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v pořadí byl na konci sledovaného období Severočeský kraj (8,5 %), dále Jihočeský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a posledním byl Středočeský kraj (6,4 %).
