Vymezení zkoumané oblasti

Pro analýzu atraktivit a předpokladů cestovního ruchu v určitém regionu jsme si vybrali kraj Vysočina, dříve známý pod názvem Jihlavský kraj (nový název byl schválen v r. 2001). Vzhledem k tomu, že k uvedené změně došlo poměrně nedávno a převážná většina materiálů z kterých jsme vycházeli pracuje ještě s názvem Jihlavský kraj, budeme v naší práci oba názvy používat jako synonyma. S ohledem na konzistentnost naší práce preferujeme název Vysočina, ale v určitých částech (zejm. statistika) používáme název Jihlavský kraj či Jihlavsko. Z pohledu cestovního ruchu se nám též zdá název Vysočina vhodnější (evokuje tamní ráz krajiny a životní prostředí) než nicneříkající Jihlavsko.
Celé území VÚSC přísluší k jedné z našich největších přírodních jednotek, která je označována jako Českomoravská vrchovina, ale přihlédneme-li k dalším přírodním složkám krajiny, pak je určitě namístě označení, pod nímž je údajná vrchovina známa – Českomoravská vysočina či prostě Vysočina. Celý region se víceméně shoduje s marketingovým turistickým regionem Vysočina, jak je vymezen Českou centrálou cestovního ruchu. Pouze západní polovina okresu Pelhřimov nepatří do Vysočiny, ale byla přidělena k marketingovému turistickému regionu Jižní Čechy (viz obrázek).

2 Obecná charakteristika kraje Vysočina

Vyšší územně samosprávný celek (VÚSC) Vysočina zabírá centrální oblast Českomoravské vrchoviny. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky, Moravské Dyje, Jihlavy, Oslavy nebo Svratky. Území kraje Vysočina je tvořeno pěti okresy, jsou to: okres Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Jihlava a Třebíč.
Tři z nich byly do data nabytí platnosti nového územně-správního členění (1.1.2000) součástí Jihomoravského kraje (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou), okres Pelhřimov byl součástí Jihočeského kraje a okres Havlíčkův Brod součástí Východočeského kraje. Žádný vyšší územně samosprávný celek nebyl vytvořen z území tří stávajících krajů. Kraj Vysočina sousedí s krajem Českobudějovickým (v současné době přejmenován na Jihočeský), Středočeským, Pardubickým a Brněnským (přejmenován na Jihomoravský).
Rozlohou 6925 km2 je kraj Vysočina územím s nadprůměrnou velikostí, pouze čtyři kraje mají větší plošnou velikost. Při srovnání z hlediska počtu obyvatel je však na 11. místě v ČR, k 1. lednu 2000 zde žilo 521 472 obyvatel (5.1 % obyvatel republiky, nejvíce lidí žilo v okrese Žďár nad Sázavou a nejméně v okrese Pelhřimov). Nesoulad mezi těmito základními charakteristikami je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během kterého bylo území kraje zalidněno na poměry střední Evropy poměrně řídce. Hustotou zalidnění 75,5 obyvatel na 1 km2 zůstává kraj pod průměrem České republiky a spolu s krajem Plzeňským a Českobudějovickým patří mezi tři nejméně zalidněné regiony České republiky.
Sídelní struktura kraje je rozdrobená, na jedno sídlo připadá asi 362 osob (průměr ČR je 691 osob). V kraji Vysočina je 730 obcí. Z toho je 29 měst, v nichž žije 56,6 % obyvatel.
Nezaměstnanost v kraji se pohybuje pod průměrnou mírou nezaměstnanosti ve státě. K 31. srpnu 2000 byla míra nezaměstnanosti kraje Vysočina 7,9 % (ČR k tomuto datu 9,0 %). Situace je však značně diferencovaná podle okresů, nadprůměrnou míru dlouhodobě vykazuje okres Třebíč (12,1 %).
Poloha kraje Vysočina na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně výhodná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské osy Berlín – Praha – Vídeň, která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských označení E50 a E65), železnicí (Berlín – Praha – Havlíčkův Brod – Břeclav – Vídeň) a silnicí I/38 (Jihlava – Znojmo – Vídeň, v síti evropských silnic označení E59).

Pro posilování podnikatelské sféry a podporu při adaptaci na podmínky Evropské unie byla založena Regionální rozvojová agentura Vysočina se sídlem v Jihlavě. Přestože má kraj vnitrozemskou polohu, vztahuje se na okresy Jihlava a Třebíč pomoc poskytovaná v rámci projektů programu Phare pro přeshraniční spolupráci (Phare CBC). Důvodem zařazení obou okresů byl dopad jejich socioekonomických aktivit na Rakousko jakožto členskou zemi EU (projekty jsou podporovány v případech, kdy lze prokázat dosažení výrazného přeshraničního efektu akce). Některé obce a města Jihlavského kraje spolupracují v rámci Výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem, který v území v podstatě supluje funkci euroregionu.