ZEMĚPIS CESTOVNÍHO RUCHU

ZEMĚPIS CESTOVNÍHO RUCHU - OBSAH:

2011-01-28T08:43:00.000-08:00

Ekologické trendy v hotelovém provozu

2008-11-01T06:03:00.002-07:00

Ekologické trendy v hotelovém provozu
- Problematika životního prostředí a ekologické hospodaření se v dnešní době stává čím dál více aktuální a to i v politice a hospodaření podniku. Každý podnikatelský subjekt by se měl vážně zabývat tím , jak nejméně vyprodukovat odpad, snažit se vyloučit škodlivé látky ze svých výrobků a zároveň nepoužívat výrobky jiných firem, které škodlivé látky používají a nechovají se ekologicky. Vždyť jsou to právě firmy, které produkují nejvíce odpadu a používají nejrůznějších látek, které vážně poškozují životní prostředí a zdraví člověka.

- Když hovoříme konkrétně o hotelu, musíme si především uvědomit, že je to složitý komplex různých výrobních jednotek i jednotek poskytujících služby, který jak odebírá a spotřebovává mnoho produktů, tak i produkuje a vytváří. Proto když se hotel nebude chovat ekologicky a bude pasivní vůči některým ekologickým zásadám, bude se velmi aktivně podílet na poškozování životního prostředí, jelikož množství vyprodukovaného odpadu v hotelu je značné.

- Při shromažďování informací na tento referát, jsem na internetu objevila několik zajímavých tipů, co vše může hotel pro lepší životní prostředí udělat. Také mně i příjemně překvapila společnost McDonald´s, která se na svých webových stránkách snaží zákazníky informovat o tom, jak ekologicky restaurace hospodaří, třídí a recykluje odpad i s názorným schématem. Pro hotelovou kuchyni, kde bychom měli být především ekologičtí, jsem zase objevila tip, jak správně zpracovat maso, aby bylo bezodpadové.

Bezodpadová technologie
Za odpad jsou všeobecně pokládány látky, které nemůžeme nebo z ekonomických důvodů nechceme dále využívat. Podle jiné definice nazýváme odpadem nepotřebný produkt lidské činnosti v daném čase. Nevyužitelný odpad je potřebné alespoň zneškodnit. Využitelný odpad slouží nebo může sloužit jako sekundární surovina. Odpad může být využitelný přímo nebo po úpravě. O využitelnosti rozhodují nejen kvalitní vlastnost odpadu, ale i jeho množství v místě zdroje místní podmínky.

- Je potřeba se naučit nevyhazovat vše bezmyšlenkovitě do koše, ale přemýšlet, jestli se předmět nedá použít ještě k dalšímu účelu. Např. na úseku hotelové administrativy a v kanceláři bychom měli šetrně hospodařit s papírem. Papír, který není z druhé strany úplně popsaný, využijeme na různé boční zápisky, poznámky nebo jako tzv. „šmírák“ do kopírovacího stroje. Papír, který je již zcela popsaný budeme třídit zvlášť mimo normální odpad a díky tomu může být recyklován.
To stejné bychom mohli dělat u PET lahví na úseku baru a restaurace. I sklo se třídí zvlášť,
použitý olej v kuchyni musíme odděleně uskladňovat do speciálních nádob a ten se pak
odevzdá specializované firmě, která se postará o jeho ekologickou likvidaci popř. další využití
v průmyslu.

- Bezodpadové a máloodpadové technologie musíme zavádět do výroby a lépe tak využívat
veškeré dostupné a používané zdroje. Ale lidé vidí v prvé řadě peníze a teprve poté jiné zájmy.
Přitom levný výrobek nebo technologie je levná jen po určitou dobu používání, protože když si připočteme jeho vyšší náklady za provoz, případně náklady za opravu (lepší výrobek bývá lépe postaven a je většinou z kvalitnějších materiálů, proto déle vydrží), vyjde nám v celkovém a hlavně časovém výsledku levněji.

Základní doporučení pro ekologická opatření v gastronomických zařízeních:
- stavba by měla být situována na jih, jihozápad
- budova nesmí být příliš členitá (efekt chladicích žeber)
- dokonalá izolace, sluneční kolektory, větrný zdroj energie
- 85% účinnost kotelny, instalace termostatů
- přirozená osvětlení, energeticky úsporná svítidla
- umyvadla s průtokovými usměrňovači
- ekologicky vhodné prací a čistící prostředky
- opouští se od jednoporcových balení od snídaňových výrobků až po sprchové gely a mýdla
- třídění odpadů (sklo, papír, kov, nebezpečné odpady)

Obecně ochrana životního prostředí zahrnuje:
- snižování odpadu
- dodržování zákonných předpisů
- minimalizování spotřeby vody, energie
- spolupráce s veřejností
- školení zaměstnanců k této problematice
UNEP – program životního prostředí organizace spojených národů

Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Odpovědnost za vnesené věci a za škody způsobené ubytovanému hostu

2008-11-01T06:03:00.001-07:00

Odpovědnost za vnesené věci a za škody způsobené ubytovanému hostu
Jednou ze základních právních povinností provozovatele poskytujícího ubytovací služby je vytvořit podmínky pro ochranu věcí, které host vnesl anebo které byly pro něho vneseny do prostor ubytovacího zařízení. Za porušení této povinnosti nese odpovědnost provozovatel.

Odpovědnost provozovatele poskytujícího ubytovací služby za škodu na vnesených věcech je upravena v § 433 – 436 občanského zákoníku. Za vnesené věci se považují věci které byly přineseny do prostor vyhrazených k ubytování nebo určených k uložení věcí nebo které byly za tímto účelem odevzdány provozovateli nebo některému pracovníkovi ubytovacího zařízení. Odpovědnost ubytovatele za škodu na vnesených věcech je odpovědností objektivní, nezávisí tedy na tom, zda provozovatel škodu zavinil, či nikoliv. Této odpovědnosti se může zbavit jenom tehdy, jestliže prokáže, že ke škodě by došlo i jinak, např. věc se zničila v důsledku nešetrného zacházení ze strany hosta atd.

Provozovatel odpovídá za vnesené věci bez omezení. Výjimku tvoří klenoty, peníze a jiné cennosti, pokud nebyla škoda způsobena těmi, kteří v provozu pracují. Podle nařízení vlády ČR č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník, provozovatel za škodu odpovídá pouze do částky 5 000 Kč, pokud uvedené věci nebyly převzaty do úschovy (např. do hotelového trezoru).

Právo na náhradu škody musí host uplatnit bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Jestliže provozovatel požadavku hosta na náhradu škody nevyhoví, musí host své právo uplatnit u příslušného soudu v tříleté promlčecí době, která se počítá ode dne, kdy právo vůči provozovateli mohlo být uplatněno.

Zároveň je třeba uvést, že provozovatel odpovídá hostovi i za jinou škodu, především na základě všeobecné odpovědnosti za škodu podle § 420 občanského zákoníku, např. když vznikne požár, porouchá se zámek dveří hostova pokoje a host nemůže odcestovat apod.

Provozovatel odpovídá za škodu vždy, jestliže k ní došlo zaviněným porušením právní povinnosti. Této odpovědnosti se může zbavit jenom tehdy, jestliže prokáže, že při vynaložení veškerého úsilí, které je možno od něho vyžadovat, nemohl škodě zabráni.
Provozovatel odpovídá za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, které byly při poskytnutí služeb použity, např. za opaření hosta selháním vodovodní baterie, prasknutím radiátoru apod. Za takové škody způsobené hostu odpovídá provozovatel v plném rozsahu a odpovědnosti se nemůže zbavit. I v takových případech uplatňuje host nárok na náhradu škody u provozovatele. V případě, že provozovatel jeho požadavku nevyhoví, může host nárok uplatnit u příslušného soudu nejpozději do tří let ode dne, kdy došlo k události, při níž škoda vznikla.

Bezpečnost hostů a ochrana jejich majetku

2008-11-01T06:02:00.000-07:00

Bezpečnost hostů a ochrana jejich majetku
Specifický charakter provozu hotelů a jejich zařízení představuje shromáždění velkého počtu osob. Neznalost prostředí spolu s velkou rozlohou znamená při požáru poměrně vysoké riziko pro zdraví a životy osob. O bezpečnosti hotelu se rozhoduje již při jeho výstavbě. Obecně technické požadavky na výstavbu určují kromě jiného také podmínky nutné k zajištění bezpečnosti, a to zejména:
- stanoví nutnost vybudování únikových cest
- možnost vyhlášení požárního poplachu a řízení evakuace
- použití stavebních materiálů
- povinnost nouzového osvětlení únikových cest
- umožňují zásah jednotek požární ochrany

Vedení hotelu má odpovědnost za minimalizaci možností vzniku požáru a za ochranu životů hostů i zaměstnanců.
K povinnostem vedení hotelu patří:
- vypracovat dokumentaci požární ochrany
- nejméně jednou ročně uskutečnit kontrolu požární bezpečnosti objektu
- zabezpečit proškolení zaměstnanců a seznámení s postupem evakuace z budovy
- zajišťovat připravenost vyhlášení cvičného požárního poplachu
- zpracovat formou návodu bezpečností pokyny pro hosty s jasně vyznačenými únikovými
cestami a to i pro osoby hendikepované, děti apod.
- zajistit pravidelnou periodickou prohlídku prostředků a zřízení požární ochrany
- zabezpečit, aby byl v recepci generální klíč ke dveřím všech místností
- dbát na to, aby únikové cesty byly volné
- objekty musí být vybaveny potřebným počtem hasicích přístrojů
- v objektech musí být instalovány hydrantové systémy

Vedení podniku musí zabezpečit vedení dokumentace požární ochrany, ke které patří:
→ požární řád
→ požární evakuační plán
→ požární kniha

Pojištění

2008-11-01T06:01:00.002-07:00

Pojištění
Každý provozovatel hotelu si musí promyslet rizika, která by mu přinesla skutečnost, že by UZ nebylo pojištěno. Základní informaci o možnostech pojištění UZ jsme čerpali jsme čerpali z nabídkového letáku ČS – Živnostenské pojišťovny a.s., která má v současnosti již více než 110 obchodních zastoupení po celé naší republice. Tato pojišťovna mj. nabízí:

1. Živelní pojištění
- budov a staveb
- hmotného majetku (movitých věcí)
- zásob
- cenností (peněz, cenin, drahých kovů)
Proti nebezpečí požáru, výbuchu, úderu blesku, záplavy, povodně, vichřice, krupobití, sesuvu nebo zřícení lavin, pádu stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíhy sněhu nebo námrazy a škod způsobených vodou z vodovodních za řízení.

2. Pojištění přerušení provozu
- tento druh pojištění by neměly provozovatelé hotelů podněcovat

3. Pojištění pro případ krádeže vloupáním nebo loupežným přepadením
- hmotného majetku (movitých věcí)
- zásob
- cenností (peněz, cenin, drahých kovů)
- cenností přepravovaných pověřenou osobou

4. Pojištění odpovědnosti za škody
- způsobené jinému na majetku, na zdraví nebo usmrcení v souvislosti s činností firmy. V případě pojistné události provádí tato pojišťovna plnění podle smluvních ujednání na novou hodnotu! Nová hodnota je částka potřebná na znovuzřízení věci stejného druhu a parametrů při cenách v místě obvyklých v době vzniku pojistné události.

Nebezpečí odcizení majetku hosta

2008-11-01T06:01:00.001-07:00

2. Nebezpečí odcizení majetku hosta
Každé hotelové zařízení by mělo dodržovat následující desatero, kterým se z velké míry zabrání odcizení majetku hotelových hostů:
- do pokojů, ve kterých jsou ubytovaní hosté mají přístup pouze ubytovaní a pokojská
provádějící úklid pokoje
- pracovníci recepce jsou odpovědni za to, že vydávají klíče od pokojů pouze ubytovaným
hostům, zpravidla na základě předloženého ubytovacího průkazu
- bez přítomnosti hosta může pokoj otevřít pouze pokojská k provedení úklidu. Zodpovídá
přitom za všechny uložené věci. Po skončení úklidu je povinna pokoj opět uzamknout.
- pokojská sleduje pohyb hostů po poschodí a neprodleně informuje pracovníka recepce o
věcech, které jsou v rozporu s ubytovacím řádem
- v případě oprav a údržby doprovází údržbáře na obsazený pokoj vždy pokojská
- pro uložení peněžních hotovostí a jiných cenností slouží bezpečnostní schránky na recepci nebo
pokojích. Recepční na tuto možnost hosty upozorňují a organizují jejich zapůjčení.
- v případě, že kterýkoliv zaměstnanec hotelu zjistí přítomnost nepovolané osoby na pokoji, je
povinen toto ihned oznámit pracovníkovi recepce. Ten podle situace upozorní policii a požádá
o zákrok.
- v případě krádeže či jiné mimořádné události je povinen pracovník, který tuto skutečnost zjistí,
oznámit toto pracovníkovi recepce, který podle situace upozorní policii
- noční recepční je povinen kontrolovat, zda se v ubytovací části hotelu nenacházejí neoprávněné
osoby. V případě, ze se neoprávněné osoby v ubytovací části nacházejí, je recepční povinen je
vyzvat, aby neprodleně opustily ubytovací zařízení.
- odjíždějí-li hosté v nočních hodinách, nebo v době, kdy na poschodí není pokojská, je povinen
recepční zabezpečit kontrolu pokoje, ze kterého host odchází

Zvýšenou pozornost je nutné věnovat kamerovému systému, kdy je vhodné sledovat zejména společné prostory hotelu, parkoviště a garáže.

CO2

2008-11-01T06:00:00.000-07:00

CO2 – jsou vhodné k hašení elektrických zařízení pod napětím. Na volném prostranství
dochází zejména při větru k rychlému snížení hasicí koncentrace, a tím i snížení
hasebního účinku. Nesmí se používat k hašení v prašných prostorách nebo hašení
sypkých hmot.
→ halonové – jsou vhodné pro hašení požárů kapalin a plynů, jejich použití bylo od 1. dubna
1994 omezeno vydáním zákona o ochraně životního prostředí.

Umístění hasících přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Hasící přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasící přístroje umístit i do skrytých prostorů. Hasící přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasících přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru a na vyskytujících se hořlavých látkách.

• Sprinklery (detektory kouře)
Jsou umístěny cca 10 cm od stropní desky, kde se zvýšení teploty projeví nejdříve. Při teplotě 68 °C se hlavice rozpadnou a okamžitě začíná prosec hašení.

• Elektropožární signalizace
Je napojena na centrální počítač, který aktivuje poplachový signál. Čidla signalizace jsou umístěna po celém hotelu a zajišťují okamžitý přenos informací do centrálního počítače. Čidla signalizace reagují na nadměrné teplo, světlo nebo kouř.

Stavební zabezpečení
Objekt musí být rozdělen na jednotlivé požární úseky a každý úsek musí být oddělen protipožárními dveřmi. V objektu musí být umístěna také úniková schodiště, která musí být opět oddělena protipožárními dveřmi.
Protipožární opatření je nutné zapracovat do ubytovacího řádů, které musí být k dispozici hotelovým hostům na pokojích a ve společných prostorách hotelu. Pro zabezpečení protipožární prevence je velmi důležité školení zaměstnanců hotelu.
Více informací o technickém a stavebním protipožárním zabezpečení objektů je obsaženo v těchto právních předpisech:
• zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění
• vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti č. 246/2001 Sb.

Nebezpečí požáru

2008-11-01T05:59:00.000-07:00

Při ochraně hostů v hotelovém zařízení je potřeba dbát zejména na dvě oblasti problémů:
• nebezpečí požáru
• nebezpečí odcizení majetku hosta

1. Nebezpečí požáru
Mezi nejrizikovější faktory požáru v hotelových zařízeních patří zejména nedopalky cigaret a doutníků, snadno zápalné dekorační materiály, závady na elektrospotřebičích, dřevěném obložení chodeb a pokojů, apod.
Na zajištění protipožární bezpečnosti hotelového zařízení je třeba myslet již při jeho výstavbě. Zejména je třeba stavbu rozdělit do několika požárních úseků a stanovit únikové cesty, tzn. jejich rozmístění, počet, šířku a případně délku.
Vzhledem k tomu, že požárům je třeba předcházet, každé hotelové zařízení musí dodržovat následující opatření:

Technologické zabezpečení:
• Hasící přístroje
Rozeznáváme několik druhů hasících přístrojů: vodní, pěnový, práškový, CO2 a halonový. Každý druh hasícího přístroje se používá pro hašení jiné látky.
→ vodní – jsou vhodné k hašení pevných látek, zejména organického původu a nesmějí se
používat k hašení požárů za přítomnosti elektrických zařízení pod napětím.
→ pěnový – je vhodný především pro hašení kapalin nebo látek přecházejících do kapalného
skupenství a pevných látek a nesmí se používat k hašení požárů za přítomnosti
elektrického zařízení pod napětím.
→ práškový – těmito hasícími přístroji lze hasit požáry kovů a to i za přítomnosti elektrických
zařízení pod napětím, nesmí se používat k hašení v práškových prostorách nebo
hašení sypkých hmot. Nejsou také vhodné k hašení točivých strojů a
elektronických zařízení.

Existují profily, u kterých dochází ke změnám

2008-11-01T05:58:00.002-07:00

Existují profily, u kterých dochází ke změnám

Pokojská
- musí být rychlá, přesná, diskrétní a umět si dobře zorganizovat práci. Kromě toho musí být schopná hostům vysvětlit způsob použití vybavení pokoje.

Hotelová hospodyně
- musí být nejen dobrou organizátorkou, ale také musí být schopna porozumět kulturním zvykům a očekáváním hosta. Musí umět poskytnout první pomoc.

Manažer pokojových služeb
- musí být schopen vést tým, mít obchodní a organizační schopnosti. Měl by být diplomatický, aby mohl řešit problémy mezi hosty a hotelem.

Manažer recepce
- musí být komunikativní. Musí umět rychle identifikovat a řešit problémy.

Recepční
- musí být schopen rozpoznávat zákazníky a situace, aby si zapamatoval zvyky hostů různých národností. Musí mít dobré administrativní a účetnické znalosti, znalost alespoň dvou cizích jazyků.

Pracovník rezervací
- musí mít vzdělání v oblasti hotelnictví nebo v oblasti cestovního ruchu, měl by být schopen práce s počítačem a ovládat dva cizí jazyky.

Hotelový manažer
- měl by mít obchodní znalosti, schopnost předvídat a naslouchat, schopnost vést tým, schopnost ovládat různé typy počítačových programů pro hotelový management

Obchodní manažer
- musí mít dobrou znalost hotelového managementu a cateringu. Musí být obeznámen s nejnovějšími know-how.

Manažer služeb rezervování
- musí ovládat metody zákaznické analýzy užívající komunikační techniky, techniky pro identifikování dat atd.

Welcome service manager
- musí být vyškolen v psychologii a sociologii, technikách a metodách uvítání zákazníků, prezentace pokrmů, organizace a managementu pohostinství. Musí být schopen vést mezilidské vztahy se zákazníky, umět organizovat a motivovat lidské zdroje.

Profily vzniklé pouze v cestovním ruchu

2008-11-01T05:58:00.001-07:00

Profily vzniklé pouze v cestovním ruchu
Průzkumy v jednotlivých zemích nalezly nové profesní profily operující výhradně v oblasti cestovního ruchu, konkrétně v hotelnictví. Většina těchto profilů se nalézá v operační oblasti speciálních služeb.

Manažer slavnostních příležitostí
- je odpovědný za organizaci a kontrolu slavnostních příležitostí, zejména sportovních akcí. Jeho práce zahrnuje uvítání účastníků, vysvětlení jejich funkce, organizování programu akce podle vkusu účastníků a podle jejich schopností, představení základní myšlenky připravované akce.

Hotelový poradce
- poskytuje hostům informace o hotelových aktivitách, obecné informace o hotelu. Má na starosti evidenční kartu na identifikování hostů. Kontaktuje hosty a domlouvá schůzky, na kterých může prezentovat aktivity organizované pro hosty.

Zprostředkovatel kulturních záležitostí
- vytváří možnosti, jak se setkávat s uměním a historií v dané oblasti, pomáhá vytvořit systematickou a koordinovanou linii mezi nabídkou a poptávkou.

Manažer cateringu
- je odpovědný za plánování a koordinaci všech fází potřebných k založení cateringového obchodu. Identifikuje a definuje, jaké typy produktu a pokrmů se budou nabízet. Využívá metod obchodního managementu.

Koordinátor kvality
- je odpovědný za zajištění poskytování služeb vysoké kvality, spokojenosti hostů a hotelového personálu. Provádí analýzu dotazníků vyplněných hotelovými hosty.

Kulturní manažer
- organizuje pro hosty všechny druhy aktivit (sport, hry, sociální a kulturní aktivity, programy pro děti). Tato profese se vyskytuje pouze v sezónních hotelech.

Manažer ubytování
- plánuje a kontroluje všechny služby spojené s ubytováním, rezervováním, prací na recepci, housekeepingem atd. Monitoruje prodej pokojů, úroveň ubytování a cenové změny. Navrhuje schéma nabídky a prodeje pokojů, cen a tarifů. Kontroluje kvalitu ubytovacích služeb.

Profily získané z jiných oborů

2008-11-01T05:56:00.002-07:00

Profily získané z jiných oborů
- soustřeďují se zejména v operační oblasti managementu

Management controller (kontrolor řízení)
- je novou profesí především ve větších hotelech. Jeho hlavním úkolem je analýza hotelových poplatků a typů zákazníků, provádí analýzy nákladů všech hotelových aktivit a stanovuje optimální poplatky pro různé typy zákazníků.

Manažer kvality
- sleduje kvalitu služeb, sestavuje standardy kvality, rozhoduj o správných měřítkách poskytování služeb, kontroluje, zda se služby poskytují správným způsobem.

Yield management manager (manažer zisků), Revenue manager (manažer příjmů)
- vyskytuje se ve velkých hotelových svazech nebo nezávislých hotelech. Má jako hlavní úkol optimalizování zisku hotelu stanovením takové ceny, která zajistí maximální vytíženost hotelu. Je zodpovědný za rozhodování o cenové politice hotelu.

Budget analysis & management accounting expert (specialista na analýzu rozpočtu a účto)
- analyzuje trh, na kterém se obchoduje a vytváří systém účetních dokumentů, aby se mohl kontrolovat stav obchodů a konkurenční prostředí.

Natural and holistic health tourism technician (referent ozdravného cestovního ruchu)
- nachází se v oblasti marketingu, je odpovědný za obchodní specializace na léčbu zákazníků, kteří jsou současně turisty. Studuje a analyzuje trendy na trhu. Navrhuje, plánuje a organizuje aktivity volného času pro turisty.

Manažer počítačových služeb
- je odpovědný za instalaci, udržování a obnovování počítačové sítě a softwaru hotelu. Obvykle nepatří do hotelového personálu, ale zaměstnává ho PC firma.

Manažer technických služeb
- koordinuje preventivní a opravné údržby budov, vybavení, zařízení a strojů. Pracuje buď jako zaměstnanec firmy specializující se na hotelovou údržbu nebo je členem personálu hotelu.

Organizátor práce
- formuluje a řídí podnikovou politiku aspektů lidských zdrojů (přijímání pracovníků, mzdy, motivace, reklama). Vyskytuje se především v hotelových svazcích.

Kontrolní systém HACCP

2008-11-01T05:56:00.001-07:00

Kontrolní systém HACCP
Základní princip HACCP „HACAP“ kritiky kontrolní bod, který se nachází všude tam, kde může dojít ke kontaminaci, znehodnocení nebo ke snížení kvality dopravovaných zpracovávaných a uchovávaných potravin, kritické kontrolní body definují měřitelnou nebo jiným způsobem porovnatelnou veličinu, její maximální přípustnou hranici, četnost a způsob vyhodnocování.
HACCP – je možné uplatňovat v provozech, které odpovídají podmínkám stanoveným v legislativě podnikání.
Patří sem: stavební a technická způsobilost provozu, vodní zdroje, skladové hospodářství, údržba technologického zařízení, revize el. spotřebičů, skolení pracovníků a zajištění hygien. podmínek (sanitární plány, dezinfekce, dezinsekce, deratizace a odstraňování odpadu).

Rozdělení rizik podle jejich původu:
- biologická a mikrobiologická (plísně, viry, bakterie)
- chemická (zbytky saponátů, pesticidů, apod.)
- fyzická (zbytky obratů, vlasy, apod.)

Kontrolní systém HACCP
Hazard riziko, nebezpečí
Analysis analýza, zkoumání
Critical kritický
Control kontrolní
Points body

HACCP je kontrolní systém, s jehož pomocí stanový odpovědný pracovník kritické body v provozovně a pomocí cílených opatření hosta před poškozením zdraví a před podvody.

Nejdůležitější zákonné podklady
- pro pohostinství jsou důležití následují zákony, vyhlášky a směrnice
→ Směrnice č. 54/80 Sb.
Hygienické předpisy – o hygienických požadavcích na výrobu, skladování, přepravu a podávání zmrazených a chlazených pokrmů pro společné stravování
→ Směrnice č. 72/1987 Sb.
Hygienické předpisy – o hygien. požadavcích na zřizování a provoz zařízení společného stravování
→ Vyhláška č. 91/84 Sb.
O opatřeních proti přenosným nemocem (ve znění pozdějších předpisů)

Právní předpisy obsahují 3 cíle:
- ochranu před ohrožením zdraví
- zajištění hygienického nakládání s potravinami
- ochranu před podvody

Hygienické zásady

2008-11-01T05:55:00.000-07:00

7. Hygienické zásady
→ hygienická a sociální zařízení pro pracovníky – šatny, umývárny, sprchy, záchody, sklady
prádla, místnost pro oddych
Šatny – oddělené pro může, ženy, osvětlení, větrání, stěny do 180 cm.
Umývárny, sprchy – navazovat na šatny, 1 sprcha na 10 osob, 1 umyvadlo na 15 osob,
omyvatelné stěny
WC – 1 toaleta na 10 osob, zvlášť muži, umyvadlo, věšáky
→ hygienická zařízení pro návštěvníky – u všech zařízení společného stravování je nutné zřídit
WC, šatny, umývárny. Provoz je neustále kontrolován,
počty se řídí normami, zajistit základní vybavení
→ orientace objektů – sklady, varna orientovány na sever, severozápad
→ přístupové komunikace a okolí objektu – neprašné, čisté, zatravněné plochy, provoz
neobtěžoval okolí hlukem
→ stavební materiály – bez škodlivin těsné spojení, tepelná izolace, proti plísňová úprava,
chráněné proti škůdcům, zvuková izolace
→ ochrana proti škůdcům – sítě, mříže na otvorech kanalizace, kovové dveře
→ zásobování vodou – napojení na veřejný vodovod, zajistit ochranné pásmo zdroje, rozvod
vody vhodnými materiály, teplá voda pro technologické účely,
zaměstnance, hosty
→ vytápění – rozvody tepla nesmějí jít přes sklady poživatin
→ kanalizace – centrální nebo vlastní čistička odpadních vod, odvodnění podlah umýváren,
sprch, lapače škrobu a tuku
→ informace o vhodných teplotách v hotelových provozech (viz text)

8. Hygienické požadavky na pracovníky
→ zdravotní stav – zdravotní průkaz, sledovat infekční onemocnění, ošetřit i drobná poranění,
kontrola lékárniček, proškolení hygienického minima, alimentární nákazy
→ požadavky na osobní hygienu a jednání pracovníků – čistota celého těla, hygiena ústní dutiny,
stav rukou a nehtů, pokrývky hlavy, denně měnit špinavé
pracovní oblečení, roušky na obličej, pracovní obuv, jíst a
kouřit na pracovišti, osobní věci na pracovišti, slinit prsty
apod.
→ požadavky na vedoucí pracovníky – zabezpečovat a kontrolovat hygienickou péči,
spolupracovat se zdravotníky a orgány, pracovníkům
poskytovat ochranné pracovní prostředky a pomůcky

9. Kontrolní činnost a kontrolní orgány HOP str. 177-189

10. Ekologické trendy v hotelovém provozu MH str. 177

Hotelová hygiena a bezpečnost práce

2008-11-01T05:54:00.002-07:00

Hotelová hygiena a bezpečnost práce
1. Nejdůležitější zákonné podklady

2. Důležité pojmy

3. Postup při stanovení koncepce hygieny

4. Nejčastější chyby v oblasti hygieny
5. Kritické kontrolní body
- se určují při výrobě, přípravě, přepravě, skladování a uvádění do oběhu nápojů a pokrmů. Kritické body představují technologické úseky, kde je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů (vyhláška č. 147/98 Sb.)

6. Hygienická péče při zřizování a rekonstrukci hotelu
→ umístění zařízení společného stravování – dobrá dostupnost, pitná voda, čistírna odpadních
vod, odstraňování odpadu, vyloučit negativní
působení na objekt, vliv hluku, zápachu
→ účel a kapacita zařízení společného stravování – uzavřený typ (slouží pro stravování určité
skupiny lidí), otevřený typ, odbytové prostory 30-50% celkové zastavené
lochy, výroba a sklady 50-70%, podlahová plocha odbytového prostoru na
jedno místo u stolu 1,2-1,8 m podle typu zařízení
→ členění a dispozice prostorů – jednosměrnost technologického toku od skladování přes
výrobu, výdej a umývání nádobí, mikrobionální čistota
→ příjem surovin – příjem oddělen od vstupu zaměstnanců a odvozu odpadů, krycí rampy,
chránit proti slunci, škůdcům
→ skladovací prostory – sklady poživatin, obalů, čistících prostředků, odpadů, prádla, inventáře,
pomocné sklady. Sklad poživatin stavebně oddělen.
Suché = do 18°C, vlhkost 65% (mouka, cukr,luštěniny, obiloviny,…)
Chladné = do 12°C, vlhkost 65% (poživatiny, ovoce, zelenina, vejce, nápoje…)
Chlazené = od – 4°C do + 10°C (maso, mléko, masné výrobky, drůbež, …)
Mrazící = nejvýš od – 25°C
→ hrubé a čisté přípravny – řídí se rozsahem výroby a sortimentem jídel, stavebně oddělená
přípravna zeleniny, nad 500 jídel oddělené všechny přípravny
→ varna – je teplo přípravnou, úsek tepelné a konečné úpravy pokrmů, dietní pokrmy dle
zvláštních předpisů, zajištěny hygienické prostředky a pomůcky (umývání rukou)
→ výdej pokrmů – hotové pokrmy nejdéle do 3 hodiny, uchovávat při 70-80°C, podávat při 55-
65°C, přepravní technika (výtahy, nádoby), samoobslužný výdej
→ umývárny nádobí – provozní oddělení pro příjem použitého nádobí od výdej pokrmů,
jednosměrnost, černá umývárna, bílá umývárna, zákaz křížení čistého a
špinavého nádobí
→ odbytové prostory – velikost jídelny, odbytové prostory musí umožnit zákazníkovi zůstat
nejméně 30 minut, na odbytové prostory musí navazovat WC, umývárny,
prostor pro oděvy
→ technologické vybavení – vhodné materiálové provedení, bezpečnost při obsluze, dokonalá
čistitelnost, protihluková opatření, odvedení zplodin při tepelné
úpravě

Nejčastější chyby v oblasti hygieny

2008-11-01T05:54:00.001-07:00

Nejčastější chyby v oblasti hygieny
- potraviny se buď nechladí nebo se chladí nedostatečně
- potraviny se nedostatečně tepelně zpracovávají
- potraviny se příliš dlouho udržují teplé při teplotách pod +70°C
- zpracování a výdej příliš dlouho skladovaných potravin
- nedostatečná hygiena rukou
- výskyt nakažlivých onemocnění mezi personálem provozovny
- nedostatečně čisté pracovní plochy, přístroje a náčiní
- špinavé úklidové prostředky
- nedostatečné oddělení surovin při skladování a pracovních ploch pro zpracovávání
surovin a hotelových pokrmů
- míchání zbytků s čerstvě připravenými pokrmy
- nesprávná ochrana potravin během přípravy a skladování

Ekologické trendy v hotelovém provozu
Základní doporučení pro ekologická opatření v gastronomických zařízeních:
→ stavba by měla být situována na jich, jihozápad
→ budova nesmí být příliš členitá (efekt chladících žeber)
→ dokonalá izolace, větrný zdroj energie
→ 85% účinnost ---, instalace termostatů
→ přirozené osvětlení, energeticky úsporná svítidla
→ umyvadla s průtokovým usměrňovačem
→ ekologicky vhodné prací a čistící prostředky
→ opouští se od jednoporcových balení od snídaňových výrobků až po sprchové gely a mýdla
→ třídění odpadů (sklo, papír, nebezpečné odpady,kov,..)

Obecně ochrana životního prostředí zahrnuje:
- snižování odpadu
- dodržování zákonných předpisů
- minimalizování spotřeby vody, energie
- spolupráce s veřejností
- školení zaměstnanců k této problematice

UNEP – program životního prostředí organizace spojených národů

Výroba

2008-11-01T05:53:00.000-07:00

3. Výroba
- příprava výroby
- chlazení
- výroba
- tepelná úprava
- křížová kontaminace
- kritické produkty
- fritování
- hluboké zmrazení (rozmrazování)
- hygiena přístrojů
- osobní hygiena

4. Samoobsluha/catering
- dodržování chladící teploty
- udržování v teple
- dodržovat dobu skladování (3 hodiny)
- nechráněné potraviny
- hygiena při dopravě
- osobní hygiena

5. Úklid/údržba
- úklid místností
- čištění strojů
- kontaminace
- plány úklidu
- plány údržby

6. Odstranění odpadků
- nádoby na odpad
- oddělování – skladování
- likvidace odpadků
- škůdci, obtížný hmyz

7. Osobní hygiena
- osobní hygiena
- nemocní pracovníci
- ohlašovací povinnost
- toalety a šatny

Úřední potravinářská kontrola:
- sleduje, zda je samokontrola ve všech oblastech (ochrana zdraví, před podvody) vhodné pro
danou provozovnu a zda se uplatňuje
- sledují zda jsou k dispozici písemné podklady
- zda jsou tyto podklady vhodné pro danou provozovnu
- zda se koncepce v provozovně uplatňuje
- kontrolují i úřední orgány, prostorové, technické požadavky a základní hygienická opatření

Laboratorní testy:
- jsou součástí samokontroly, jsou užitečné a účelné, ne však bezpodmínečně nutné
- samotné laboratorní testy však neznamenají vlastní kontrolu

Koncepce Hygieny

2008-11-01T05:52:00.002-07:00

Koncepce Hygieny
- musí mít podporu odpovědných pracovníků. Tito pracovníci se musí být vědomi své
odpovědnosti a musí ji také chtít uskutečňovat.
- odpovědní pracovníci si jsou vědomí toho, jaké důsledky má nedodržování pravidel pro danou
provozovnu. Jsou schopni motivovat a přesvědčit všechny pracovníky .

POZOR!
Nelze převzít nějakou standardní koncepci hygieny!
Je třeba ji vždy upravit podle podmínek dané provozovny (její stáří, místnosti, pracovní postupy, pracovníci,..)

1.Krok
- analýza rizik v provozovně
- zhodnocení rizika
- stanovení kritických kontrolních bodů

2. Krok
- stanovení odpovědných osob (kdo co udělá, kdy, jak)
- zpracování pracovních příkazů ke kritickým kontrolním bodům a k dotazníkům
- organizace školení pracovníků

3.Krok
- zavedení samokontroly v provozu – záznam výsledků kontroly
- průběžné sledování funkčnosti, samokontroly

Cesta potravin Gastro provozoven:
1. Příjem zboží
- výběr správného dodavatele
- obaly, balení
- stav surovin
- dodržovat chladící teploty
- označení potravin datem

2. Skladování potravin
- dodržovat chladící teploty
- stav zboží
- doba skladování
- oddělení jednotlivých produktů (zelenina zvlášť, maso, ..)
- pořádek, dozor
- označení potravin datem
- škůdci,škodlivé látky

Placené služby

2008-11-01T05:52:00.001-07:00

Placené služby:
- praní, žehlení, čištění či opravy prádla
- využívání nabízených doplňkových služeb

Neplacené služby:
- čistota a upravenost pokojů a celé lůžkové části
- péče o doplňky hotelových pokojů a drobné pozornosti hostům
- technický stav a včasné odstranění závad

Housekeeping – úsek hotelových pokojů

2008-11-01T05:51:00.000-07:00

Housekeeping – úsek hotelových pokojů
Lůžkovou část ubytovacího úseku řídí hotelová hospodyně – directrice, která je často odpovědná přímo řediteli hotelu a vedoucímu ubytovacího úseku.

Náplň práce directrice je následující:
- organizace práce na celém úseku a zejména úklidové služby na jednotlivých patrech a pokojích,
řízení a kontrola práce pokojských
- rozpis služeb všech svých podřízených, dbá na optimální pracovní vytíženost a respektuje
zákoník práce
- plán dovolených a zajištění chodu střediska ve dnech čerpání dovolené
- plán sanitárního úklidu a jeho plnění
- ve spoluprácí s vedoucím ubytovacího úseku vypracovává plán malování, tapetování,
generálního úklidu pokojů a oprav.
- hmotná odpovědnost za svěřené prostředky
- hospodárné a šetrné zacházení s pracovními pomůckami, úklidovými prostředky a pomocným
materiálem – kontrola jejich stavu
- seznamování pracovníku s nařízením o ochraně zdravá, bezpečnosti práce a o všech
hygienických a proti epidemiologických opatřeních a odpovědnost za jejich každodenní
dodržování včetně osobní hygieny
- odpovědnost za společenské vystupování pokojských (tichá, taktní obsluha)
- zabezpečení doplňkových služeb a zvláštních služeb pro hotelové hosty
- úschova nalezených věcí a odpovědnost za jejich předání
- řízení výměny prádla, doplňování a vybavení pokojů
- vedení evidence prádla – hotelové prádlo, osobní prádlo hostů
- evidence inventáře, organizace opravy poškozeného inventáře
- předepsané jednotné pracovní oblečení
- zajištění denního přehledu obsazenosti pokojů (příjezdy – zůstávající, odjezdy) za uplynulou
noc, který je předpokládán na recepci ke kontrole tržeb!

Hotelová hospodyně řídí činnost pracoviště podle pokynů vedoucího ubytování, případně samotného ředitele hotelu. Je v denním kontaktu s recepcí, kde získává přehled o ubytovaných hostech a předpoklad obsazenosti hotelu na další týden. Tyto informace slouží k řízení činnosti houskeepingu, Hotelová hospodyně spolupracuje i s dalšími úseky např. stravovací, technický.

Pro snazší komunikaci na úseku existuje:
→ označení důležitosti hostů - VIP = velmi důležití hosté
- HWC = handle with care – hosté vyžadující pozorné zacházení
→ aranžmá – ČP – čtvrtpenze / PP – polopenze DP – demipension / CP – celá penze nebo PC –
pension complete
→ barevná signalizace pro stav obsazenosti pokojů - zelená = volný, uklizený, k nabídce
- žlutá = obsazen
- červená = blokován, není možné nabídnout

Zúčtování

2008-11-01T05:50:00.001-07:00

Zúčtování
Zvyklosti při zúčtování s hostem:
- pobyt hosta / 1 noc = host je zpravidla inkasován předem, jestliže se nejedná o hosta známého
- časný odjezd hosta = host je požádán, aby zaplatil svůj pobyt v hotelu večer před odjezdem
- překročení limitu = většinou jej host způsobí vědomě / V průběhu jeho dalšího pobytu je nutné
jej upozornit taktně na tuto skutečnost a dále uvědomit garanta o platbě
(firmu, instituci) o stavu hostova konta / jiná forma = rozdělení hostova
účtu = osobní účet a účet hrazený garantem
- neposkytnutí úvěru = existuje mnoho hotelů, které svým hostům neposkytnou úvěr na
ubytování ale žádají platbu předem
- zákaz konzumací na úvěr = týká se bez výjimky jednotlivých hostů tur. skupin – ve velkých
hotelích je tato zásada běžná

Placení účtů:
Likvidace hotelových účtů inkasem = a) časově neomezená
b) časově omezená
- velkokapacitní hotely od 6:00 hodin do 22:00 hodin
- malé hotely – nepřetržitě

Zúčtování s hostem a likvidace účtu se provádí v Kč nebo valutách:
- hotově
- šekem
- cestovním šekem
- voucherem
- kreditní kartou
- fakturou na základě objednávky

Služby hotelové pokladny
K základním úkonům tohoto pracoviště patří:
- evidence účtu hostů v hotelovém deníku
- směnárenská činnost a odvody valut do banky
- vedení hotelové pokladny a její denní zúčtování
- vystavování faktur pro úvěrové účty
- kontrola a statistika

Evidence hotelových účtů
Vedení účtů hotelových hostů je prováděno těmito způsoby:
1. recepční list
= denně vyplňován + rozšíření o tyto údaje: příjezd dne, počet dní pobytu, cena za pobyt (1 den vč. přistýlky), tržba za pokoj
stvrzenka = vyplněna při odjezdu hosta (horní část se předává hostu)
Součet kopií denní tržby = se provádí se sl. „tržba za pokoj“ (v recepčním listu)

2. hotelový deník
= je veden v malých městských nebo rekreačních pobytových hotelích
- obsahuje: jméno a národnost hosta, číslo pokoje, cena pokoje, počet osob, přistýlka, služby,
součet denní tržby, zaplaceno celkem (a konto), přenos do dalšího dne (zůstatek)
- provádí se vyúčtování tržby za hotové a na úvěr: zaplaceno = pokladní blok
stvrzenka s kopií / originál = předán hostu jako potvrzení / kopie = zůstává v knize a
jejich součet je členěn na účty za hotové a na úvěr
- pokladní stvrzenka obsahuje: jméno hosta, číslo pokoje, cena za ubytování, cena za ostatní
služby, celkem, pobyt od-do, počet osob, datum, razítko hotelu a
podpis recepčního, který stvrzenku vystavil
- denní výkaz - jeho náležitosti: název hotelu, datum, recepční, číslo stvrzenky, číslo pokoje,
placeno v hotovosti, na úvěr, obrat celkem

3. propisový hotelový deník
= denní vedení hotelových účtů dle pokojů (recepční – malé hotely, žurnalista, PC – velké
hotely)

4. hotelové účtovací pokladny
= k dispozici tzv. rastry (evidence značného počtu hotelových pokojů – střední typy až 999
pokojů) Pokladny s rastry pro rozpis tržeb bukování až 999 pokojů a člení se do těchto
položek: pokoj, přistýlka, služby hotelu, storna, praní a žehlení, garáž, různé, snídaně,
restaurační účty, telefon, opravy atd.

5. Prostřednictvím počítačového softwaru

Rezervace – rezervační systémy

2008-11-01T05:49:00.000-07:00

Rezervace – rezervační systémy
1. Rezervace
- rezervace ubytování, společenských prostor nebo jiných hotelových služeb je právní úkon
(vymezeno všeobecnými a speciálními předpisy a ustanoveními)
- smlouva vzniká v momentu, kdy je jakýmkoliv způsobem potvrzena rezervace
- porušení smlouvy = potvrzená rezervace není včas zrušena nebo host u jakých koliv důvodů
nedojede
- storno rezervace je nutné do 18:00 hodin dne před stanoveným příjezdem
- zahraniční praxe je v tomto ohledu značně přísnější než naše
- skupinová turistika má přísnější kritéria /jedná se o větší objemy kapacity i financí = rezervace
je nutno rámcově i detailně zpracovat a především je nutná písemná korespondence s přesným
vymezením sankcí pro případ nesplnění smluv. podmínek
- stanovení storno podmínek = stanovení storno lhůty = do kdy bude storno služeb provedeno
bez nároků na úhradu postupně s krátícím se termínem
dohodnutého příjezdu a možného vzniku storna ubytování se
zavádí penále, které se s datem smluvního termínu zvyšuje.
- storno lhůty na ubytování i jakékoliv jiné rezervované a potvrzené služby je vhodné řešit
písemnou formou a mohou být rozdílné dle typu zařízení / většina firem tyto skutečnosti uvádí
podrobně na vrubu potvrzení nebo smlouvy proto, aby zákazník byl plně informován o
následcích neplnění. Jedná se většinou o předtištěné formuláře!

2. Rezervační systémy
- hotel musí denně pečovat o svoji ekonomickou budoucnost
- marketingová činnost každého hotelu má odlišný systém
- napojení na účinný rezervační systém je nutností a součástí obchodní politiky hotelu
- RS běžný – denní, neorganizovaný = řídí sám hotel prostřednictvím vedoucí recepce – musí být
smluvně podložen pro skupinovou turistiku / musí být prováděn s rozumem a
s ohledem na zákazníka (vlastní marketingová činnost)
- napojení na RS nebo několik RS = vytvoření účelné rezervační sítě = požadavek výkonné
výpočetní techniky, jasný denní přehled o volných
kapacitách

Recepční informační systém

2008-11-01T05:48:00.002-07:00

Recepční informační systém
Program pro vedení evidence v recepčních službách se většinou člení takto:
→ Rezervace
→ Příjem hosta = CHECK IN
→ Odhlášení hosta = CHECK OUT + pokladna
→ Směnárna
→ Doplňkový prodej

Rezervace umožňuje následující úkony:
- rezervace ubytování pro jednotlivé hosty
- rezervace ubytování skupin hostů prostřednictvím CK
- firemní rezervace ubytování
- kombinace všech předchozích typů rezervací ubytování
- evidence hostů – čekatelů na rezervaci WAITING
Dva základní přístupy k rezervacím – lze kombinovat
- rezervace na typ pokoje
- rezervace na konkrétní pokoj

Kartotéka hostů = rychlý příjem rezervací = údaje umožňující vhodný přístup k hostům
→ osobní údaje hosta – jméno, příjmení, titul, národnost, bydliště, zaměstnání apod.
→ poslední návštěva hosta – příp. přehled návštěv hotelu, čísla pokojů
→ druh hosta – VIP, obchodník, turista – údaj pro statistiku

Rezervace
Vlastní rezervace obsahuje následující údaje:
- datum a čas příjezdu hosta
- počet přenocování a datum odjezdu
- počet a čísla případně typy rezervovaných pokojů
- předmět rezervace = rozsah služeb, které jsou sloučeny pod jednou cenou (službový paušál –
př. 1/1 pokoj se snídaní nebo 3denní pobyt s polopenzí a výukou golfu)
- cenový kód = určuje cenu účtovanou hostu (včetně všech přirážek nebo slev)

Práce v rezervačním oddělení hotelu zahrnuje především:
- pořizování a zaznamenávání nových rezervací
- zaznamenávání změn v ohlášených rezervacích
- storna již pořízených rezervací – z důvodů případných nesrovnalostí nutná archivace

Při spolupráci hotelu s CK je výhodné stanovení tzv. kontingentu = maximální smluvní počet rezervovaných pokojů, program automaticky upozorní uživatele o překročení této rezervace.

Koncepce recepční práce

2008-11-01T05:48:00.001-07:00

Koncepce recepční práce
Základní koncepce recepční praxe musí navazovat plynule na hotelovou kulturu a marketingovou politiku.
Ubytovaný host nezkoumá příčiny nebo nehledá vysvětlení svých negativních dojmů!
Management hotelu musí tuto hotelovou kulturu, která rozhodně začíná na úseku front officu, nekompromisně prosazovat u svých pracovníků.

Základní požadavky na pracovníky front officu:
- reprezentant svého oboru a podniku
- odborník ve svém povolání
- profesionál, ovládající všechny dílčí činnosti svého oboru
- hospodář se zájmem o svěřené prostředky, sledující efektivnost práce a její racionalizaci
- obchodník vyvíjející trvalou iniciativu k dosažení lepších obchodních výsledků s uplatněním
serióznosti a účinné nabídky
- informátor s přehledem o celém komplexu služeb v hotelu a lokalitě
- instruktor a trpělivý spolupracovník mladších kolegů
- diplomat a psycholog řešící s přehledem a klidem všechny i složité situace na pracovišti a
především ve vztahu k hostům
- společník hosta ovládající úlohu hostitele v hotelu a navozující příjemnou atmosféru

Společenské chování a vystupování pracovníků recepčního pultu
- příjmová část je důležitým pracovištěm působícím na pocity hosta při příjezdu, pobytu a
odjezdu
- práce recepčních pracovníků je stále viditelná
- náležitosti při příjezdu a odjezdu hosta
- nutnost komunikace při pobytu hosta
- zásadní vliv na celkový dojem hosta o hotelu

Je nutné si uvědomit dojmové faktory:
→ pozitivní
→ neutrální = služby, které se v hotelu předpokládají
→ negativní

Zásady didaktiky při jednání s hostem:
- být pozorný a soustředěný
- umění „naslouchat hostu“
- kontrolovat, zda nám on rozumí
- umět mu nabídnout vhodné řešení problému
- schopnost pohotově reagovat
- dokázat sledovat spokojenost či nespokojenost hostů

Přihlašování hosta k pobytu

2008-11-01T05:47:00.002-07:00

Přihlašování hosta k pobytu
- řídí se „Zásadami pro hlášení cizinců v hromadných UZ“, které byly vydány Sekcí cizinecké
policie a pasové služby ČR
- zásady vycházejí ze zákona o pobytu cizinců na našem území. Cizincem je každý, kdo podle
zákonů ČR není jejím občanem. Za cizince – hosta v UZ je povinen plnit ohlašovací povinnost
provozovatel UZ.
- jde-li o hosta s vízovou povinností, zasílá – předává provozovatel UZ přihlašovací lístek z tzv.
domovní knihy ohlašovacímu orgánu. Údaje z domovní knihy je nutné archivovat po dobu 5ti
let od posledního zápisu a na požádání ji předložit kontrolním orgánům.

Povinnost provozovatele UZ
Provozovatel je povinen před přihlášením hosta – cizince prozkoumat:
→ totožnost podle cestovního dokladu
→ platnost cestovního dokladu nebo jiného dokladu
→ platnost víza, tj. povolenou délku pobytu na území ČR
→ nečitelné, přepisované, poškozené doklady – vyrozumění ohlašovacímu úřadu
→ při neplatnosti dokladů, smí provozovatel ubytovat hosta pouze na 1 noc, vyžádá-li si souhlas
ohlašovacího úřadu

Hlášení návštěv
- bydlící má právo přijímat návštěvy v pokoji v čase stanoveném ubytovacím řádem hotelu = obvykle od 10:00 do 18:00 hodin, návštěvy jsou registrovány

Ubytovací podmínky
- platnost rezervace do určitého dne před příjezdem hostů
- storno poplatek při 10ti a více pokojích – 1 den před příjezdem hostů = 30% ceny p
- poplatek za rezervované pokoje hostů, kteří se nedostavili do hotelu během prošlé noci = 100%
ceny
- platnost rezervace na objednaný den – většinou do 18:00 hodin, případně prodloužení
limitovaného času na základě upřesnění hosta
- odchod hostů z hotelového pokoje – do 10:00, do 12:00, do 14:00
- při registraci hostů na listině čekatelů ubytování /tzv. waiting list/ bude objednávka zrušena
nebo přijata do 19:00 hodin
- rezervace na denní pokoj, tj. pobyt hosta od 7:00 do 19:00 hodin za cenu 1 noci
- rezervace na ½ denní pokoj

Recepce

2008-11-01T05:47:00.001-07:00

Recepce
Recepční služby:
1. dílčí činnost na úseku recepce
• rezervace pokojů
• příjem hosta
• přidělování pokojů
• registrace hostů
• směnárenská činnost
• inkaso za ubytování
• vydávání klíčů od pokojů
• předávání pošty
• vyřizování vzkazů
• nošení zavazadel
• podávání informací
• zajišťování služeb v hotelu
• zajišťování požadavků hosta mimo hotel
• telefonní, telefaxové a jiné komunikativní služby
• kontakt s CK, leteckými a dopravními společnostmi

Ve velkých hotelech jsou tyto činnosti členěny na samostatné úseky dle úrovně technického zázemí = úroveň tohoto vybavení ovlivňuje rychlost odbavení hosta a vyřízení jeho požadavků a přání.

2. příklad ideálního členění recepční pracovní linky
→ halová služby s úschovnou zavazadel
→ telefon, fax, internet
→ hotelová vrátnice
→ recepce a registrace hostů
→ pokladna, směnárna a fakturace
→ rezervační oddělení
→ akce, sympozia, kongresy apod.
→ CK, letecké společnosti

Požadavky na uspořádání recepčních služeb jsou podmíněny prostorovými možnostmi. Takto organizované hotelové služby vytvářejí specializaci pracovních úkonů na pracovištích, kt. si nejsou vzájemně podřízena ani nadřízena, ale tvoří jeden kolektiv služeb. Počty pracovníků vychází především z úrovně technického vybavení jednotlivých pracovišť. Využití počítačové techniky v hotelovém průmyslu a rozvoj telekomunikační techniky umožnil snížení počtu pracovníků = sloučení některých služeb (moderní výtahy nepotřebují služby výtahářů apod.)
Další služby:

Horizontální a vertikální komunikace

2008-11-01T05:46:00.000-07:00

Horizontální a vertikální komunikace:
- horizontální komunikaci omezit na minimum, komunikační plocha patra nemá být větší než
20% celkové plochy podlaží
- dveře pokojů se otevírají směrem do pokoje
- šířka hotelové chodby je 140-180 cm, minimum 110 cm
- schodiště odpovídá požárním předpisům

Schodiště:
- protiskluzové materiály, zábradlí ve výšce 90 cm
- ohnivzdorné materiály
- stálé osvětlení
- dostatečně prostorné, pohodlné a snadno omyvatelné
- ve vyšších třídách – koberce pro tlumení hluku
- výtah pro 3 podlaží

Výtahy:
- kabinové pod dohledem personálu nebo s automatickou pamětí
- fotobuňka umožňuje zavření výtahu až po opuštění prostoru dveří
- automatické brzdící zařízení
- typy výtahů: → osobní pro 4 – 20 osob
→ pro personál a prádlo
→ pro etážový servis
→ nákladní a manipulační pro zařízení strojů (na střeše hotelu)
→ jídelní výtahy – spojují výrobní a odbytová střediska

Administrativní a technické zařízení
- fax
- telefonní centrála / telefonní kabiny v hotelové hale
- rozhlasová centrála
- signalizační zařízení – spojovací zařízení mezi obsluhujícím personálem, pokojskou a
hotelovým hostem
- průmyslová televize – kamery stabilní nebo s možností ovládání, je možné sledovat současně
všechny snímané prostory
- hotelové počítačové systémy – kompletní zpracování hospodaření a informatiky hotelu

Koncepce skladby hotelových pokojů
- poměr jedno a dvoulůžkových
- případně jednotná velikost pokojů odlišně zařízených
- podíl apartmá
- podíl dvoulůžkových s možností přistýlky
- podíl invalidních bezbariérových pokojů

Všeobecné požadavky na hotelový pokoj
- čistota prostředí a estetický vzhled místností a zařízení
- intimita, nerušenost pobytu, klid, zvuková izolace
- dostatek denního přímého světla
- možnost větrání, případně klimatizace
- použití stolní lampy
- kvalitní a pohodlné lůžko
- přiměřená teplota a její regulace
- tekoucí teplá a studená voda
- možnost použití elektronických zařízení k denní očistě hosta
- možnost použití sprchy, koupelny a WC
- vkusné dekorační doplňky
- požadované rozměry pokoje

Hotelová hala

2008-11-01T05:45:00.002-07:00

Hotelová hala:
- vstup a příjem hosta
- umístění v přízemí hotelu, haly v jednotlivých patrech již neexistují
- hala reprezentuje hotel, tvoří spojovací prostor mezi ubytovací a stravovací částí, umožňuje
hostům využít další služby hotelu
- nové hotely nečlení prostor na vstupní část a hotelovou halu
- orientační údaj velikosti hotelové haly – cca 0,60 m2/jedno stálé lůžko (hotely do 400 lůžek),
hotely nad 400 lůžek – plocha haly je zde totožná s počtem pokojů
- vyhrazená část haly – křesla s konferenčními a kavárenskými stolky
- hala se může využívat i k podávání snídaní – vhodné dispoziční řešení
- recepční služby (příjem, vrátnice, úschovna zavazadel, telefon, fax, sekretářské služby,
pokladna, směnárna …….)
- přístup na parkoviště a do garáží přímo z hotelové haly
- pohyb hotelových hostů a pasantů odbytových středisek by se neměl křížit
- halový bar – Lobby
- bezespárá podlaha – doprava zavazadel

Příjem hosta:
- recepce a registrace hostů
- rezervační oddělení
- pokladna, směnárna a fakturace
- vrátnice
- informace a služby hostům

Zázemí pracovišť recepce a vrátnice:
- frontoffice
- backoffice
- délka pultu je dána počtem lůžek: hotely střední kategorie do 400 lůžek – 280 cm pultu vč.
rezervací, pokladna 250, vrátnice 250, výška 115-120 cm, šířka 40 cm

Úschovna zavazadel:
- možnost uložení zavazadel nebo předmětů
- evidence a potvrzení pro hosta
- řídí hotelový zřízenec

Vstupy, vchody, zádveří:
- zádveří pomáhá eliminovat střídání rozdílné venkovní a vnitřní teploty
- rohože na čištění obuvi
- vzduchová clona
- vstupní dveře se otevírají ven
- vchody pro zaměstnance a zásobování oddělené

Článek podporuje:
dřevěné podlahy, laminátové plovoucí podlahy, PVC podlahy

Psychologická příprava

2008-11-01T05:45:00.001-07:00

3. Psychologická příprava
- je zaměřena na účastníky zájezdu
- podklady získá průvodce z přihlášek a pokud ne, tak je musí odpozorovat během prvních dnů
zájezdu a nebo vychází z rozhovoru
Je důležité znát:
- náboženskou příslušnost
- profesní příslušnost
- věk, stav, vzdělání, zájmy, záliby

U zahraničního CR je důležité seznámit se se zvyky, které jsou typické pro danou národnost.
Němci – dochvilní, přesní, vedou rozhovory
Francouzi – tolerantní

Pro úspěšné jednání průvodce s klientem platí několik zásad:
→ zapamatovat si jména účastníků, profese, jména tituly je oslovovat tehdy, když si to přejí
→ vyslovovat pochvaly a uznání – veřejně, kritizovat jen soukromě
→ konfliktům předcházíme tím, že podáváme přesná a včasná sdělení
→ v případech konfliktu mezi účastníky provést jejich separaci a upozornit je na systém pravidel
→ při řešení problémů nalézáme ty nejpřesvědčivější argumenty

Likvidace – ukončení akce
Zpracování písemné zprávy:
- IČO zájezdu (termín, trasa, místo, číslo)
- rozsah a kvalita poskytovaných služeb
- vyhodnocení závad, které nastaly při čerpání služeb
- vyhodnocení mimořádných situací
- doporučení budoucím akcím z hlediska zlepšení
- test spokojenosti – u poznávacích zájezdů

Povinnosti průvodce při řešení mimořádných událostí:
- onemocnění nebo zranění účastníka
- úmrtí účastníka (ohledání osoby, informovat zastupitelský úřad, CK – která dál informuje
rodinu zemřelého, kontaktovat pojišťovnu)
- účastník se nedostaví k odjezdu včas
- řešení ztrát a poškození věcí vnesených do ubytovacího zařízení
- ztráta CD v zahraničí (informovat policii, CK, pomoc účastníkovi při vystavění náhradního CD
= CP

Příprava průvodce na průvodcovskou akci

2008-11-01T05:44:00.000-07:00

Příprava průvodce na průvodcovskou akci
Průvodcovská akce začíná přidělením zájezdu průvodci. Zájezd je přidělen s dostatečným časovým předstihem.
Průvodci je sdělen druh akce, termín, počet účastníků, druh dopravy, služby a závazný program.

Zpracování informačního minima:
- soubor základních informací o dané zemi či oblasti v následujícím rozsahu:
- hlavní město, státní zřízení
- přírodní charakteristiku, obyvatelstvo, hospodářsko ekonomické údaje
- dějiny a významné historické a umělecké památky
- světová prvenství, náboženství, měna

Příprava na průvodcovskou akci
→ topografická příprava
→ chronologická příprava
→ psychologická příprava

1. Topografická příprava
- smyslem přípravy je stanovení přesné trasy zájezdu, vytipování zajímavých míst po trase a
vymezení míst pobytu
- pracujeme proto s mapou nebo atlasem, stanovujeme dobu jízdy a jednotlivé úseky na trase
- výsledkem topografické přípravy jsou excerpční lístky, které obsahují potřebné údaje
k výkladu o zajímavých místech na trase
- na každé místo se zpracovává ,,solo“ excerpční lístek
Excerpční lístek obsahuje:
- poloha, hospodářství, kultura, historické pamětihodnosti, současné zajímavosti, významné
osobnosti, důležité události

2. Chronologická příprava
- cílem této přípravy je zpracování přesného časového harmonogramu
- časový harmonogram je zpracován v rozpisu na jednotlivé dny zájezdu zvlášť ( den – datum,
přesné časy – příjezd, odjezd, název navštíveného místa, kilometrové vzdálenosti a popis
činnosti co se bude dít)
Při zpracování časového harmonogramu, bereme v úvahu časy již objednaných služeb, otevírací doby památek, charakter zastávkového místa, časový harmonogram zpracováváme na topografickou a chronologickou přípravu.
Časový harmonogram se zpracovává vždy písemné v tabulce.

Typy průvodců

2008-11-01T05:43:00.000-07:00

Typy průvodců

Podle převládající činnosti, kterou průvodce během své činnosti vykonává rozlišujeme následující typy průvodců:

1. Vedoucí zájezdu – stará se o průběh zájezdu dle stanoveného programu, kontroluje
čerpání služeb

2. Průvodce zájezdu – doprovází skupinu, nejčastěji u rekreačních zájezdů na místo
pobytu a zpět

3. Turistický průvodce – podává odborný výklad z oblasti kultury, historie, umění, přírody, atd.

4. Specializovaný průvodce – je vyškolen a nebo vzdělán jen na určitou oblast:
→ horský vůdce – provádí v horských oblastech
→ sportovní instruktor – má určité odborné kvalifikační předpoklady, nebo tento
sport trénuje (cyklistika, vodní turistika, jezdectví, bungee
jumping, horolezectví, instruktor lyžování a
snowboardingu)
→ odborný průvodce – (hrady, zámky, galerie, muzea)
→ animátor – organizuje volný čas

5. Pobytový delegát – působí dlouhodobě v místě pobytu, nabízí možnost programového
využití, řeší reklamace, stará se o kvalitu poskytovaných služeb, řeší
mimořádné události

Článek podporuje:
skateboard shop, sportovní obuv, koloběžky

Průvodcovské služby

2008-11-01T05:42:00.000-07:00

Význam průvodcovské činnosti
Průvodcovská činnost v CR je technickými pomůckami nenahraditelná, průvodce vykonává řadu činností, které zároveň vysvětlují význam této práce:
- průvodce je prostředníkem mezi účastníky zájezdu a CK, reprezentuje CK
- průvodce poskytuje informace o průběhu zájezdu (informace o trase, přestávkách), dává
informace o důležitých předpisech
- průvodce řeší mimořádné situace
- průvodce je dobrým společníkem a je v neustálém kontaktu s lidmi
- průvodce kontroluje plnění závazného programu a kvalitu poskytovaných služeb
- průvodce se snaží odvádět práci co nejkvalitněji a snaží se předcházet mimořádným událostem

Historie průvodcovské činnosti
Za nejstarší cestovatele považujeme Řeky, Egypťany a Římany, kteří při svých cestách využívali organizátory cest stejně, jako místní obyvatelstvo ve funkci průvodců a překladatelů. První historicky prokázané popisy cest pocházejí od řeckého dějepisce Hérodota (480 – 425 př.n.l.), který popisuje země kolem Středozemního moře. Významnou památkou a pomůckou pro cestování bylo grafické znázornění římského impéria v 11 listech, tzv. Tabula Pentigeriana od geografa Castoriema. Tyto listy znázorňovaly vojenské a obchodní cesty, města, pohoří, řeky, moře, atd.
Obsah průvodcovské činnosti se začal více naplňovat až ve středověku, kdy cestování patří k bontonu nejvyšších vrstev obyvatelstva. Cestují bohatí měšťané, kupci nebo mladí šlechtici, kteří se připravují na povolání v diplomatické službě. Tyto cesty zpravidla trvají déle a zabezpečují je štáby lidí s bohatými poznatky a zkušenostmi. Využívá se služeb chudých učenců – studentů, kteří znali navštívenou zemi, místní poměry a jazyk. Na průvodcovskou činnost se zaměřovali i kněží a mniši, kteří prováděli poutníky do poutních míst (Řím, Jeruzalém, Betlém).
Od poloviny 15. st. vznikají první cestopisy. Jednu takovou cestu napsal rytíř Šašek, a později tento cestopis zpracoval Alois Jirásek ve své knize ,, Z Čech až ma konec světa“. V roce 1608 popsal svou cestu do Palestiny český šlechtic a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.
Nový charakter průvodcovské činnosti podnítil rozvoj výroby a dopravy v 19. st. Za zakladatele novodobého CR považujeme Thomase Cooka, který zorganizoval první hromadný výlet pro 570 účastníků, při příležitosti otevření nové železniční tratě z Derby do Rugby (v Anglii). Svojí činností poukazoval na velké možnosti poskytování služeb CR, včetně služeb průvodců.
Svoji CK rozšiřoval o filiálky na všech kontinentech, a zorganizoval cestu kolem světa za 222 dnů.

Ve své činnosti uplatňoval prvky, které se v modifikované podobě používají dodnes:
- vydávání tzv. banketních lístků, v současné době tzv. vouchery
- používání rooming listů, tedy jakýsi rezervační systém
- zpracování popisu tras a časových harmonogramů
- uzavírání dohod s železničními společnostmi o možnosti vydávání cestovních lístků.

Současníkem Thomase Cooka byl Karl Beadecker, který měl výraznou zásluhu na vydávání knižních průvodců se všemi potřebnými informacemi, mapkami, trasami, pamětihodnostmi, údaji o ubytovacích možnostech, atd. Ve svých průvodcích tiskl takové podrobnosti, jako např. způsob nastupování a vystupování z dostavníku, dávání spropitného, atd.
S rozvojem dopravy se na konci 19. st. stávají moderní plavby na luxusních parnících, poskytující nejen pohodlí, ale i zábavu během cesty.

Lázeňské služby

2008-11-01T05:41:00.002-07:00

Lázeňské služby
1. příjem pacienta – uskutečňuje se podle kalendáře nástupu. Pacient se hlásí v láz. přijímací
kanceláři, kde předloží poukaz na lázeňskou léčbu, „obyčejně“ zaplatí
lázeňský poplatek a je mu vystaven lázeňský průkaz.

2. vyšetření a léčba – vstupní a výstupní lékařská prohlídka

3. ubytování pacientů – pacienti jsou ubytováni v lázeňských domech, kde dodržují pravidla
domácího řádu. Domácí řád je zaměřen na dodržování klidu, k odpočinku
a spánku.

4. stravování – při nástupu do lázní je každému pacientovi přidělena určitá dieta. Je zpracováno
11 druhů základních diet, dietní sestra zpracovává jídelní lístky na jednotlivé dny.

5. kulturní a společenské služby – besedy, přednášky, promítání filmů, pořádání tématických
zájezdů. Všechny tyto služby nesmějí v žádném případě
narušit léčebný režim.

Úkoly městských úřadů v lázeňských místech
Ve větších lázeňských místech zřizují městské úřady „komise lázeňství a CR“, které zajišťují zejména tyto úkoly:
→ sledují, zda se dodržují předpisy o ochraně přírodních léčivých zdrojů
→ spolupracují na přípravě strategie rozvoje města
→ sledují, zda je věnována péče udržování čistoty a osvětlení všech prostranství a zařízení
v místě
→ vyjadřují se ke kulturnímu programu ve městě
→ projednávají propagaci lázeňského místa a podávají návrhy na zvelebení
→ sledují, jak jsou návštěvníci lázní spokojeni s péčí, která jim je věnována

Městské úřady vybírají zprostředkovaně od návštěvníků tzv. lázeňské poplatky, které jsou využity na ochranu a rozvoj lázní na zdokonalování provozu lázní, na zvelebení lázeňského místa (parky, cesty) a na propagaci lázní.

Lázeňský statut = vyhláška, která vymezuje rozsah vnitřního lázeňského území a stanoví
potřebná ochranná opatření

Přírodní léčivé zdroje

2008-11-01T05:41:00.001-07:00

Přírodní léčivé zdroje
1. Přírodní léčivé vody:
→ minerální vody – obsahují velké množství minerálních rozpuštěných látek + CO2
→ termální vody – teploty se pohybují od 20° - 100°; na povrch se dostávají tzv. vřídla. Těchto
teplých vod je využíváno jako: inhalace, teplé koupele, pitná kůra

2. Peloidy - horké horniny, které ohřívají vodu, která je využívána ke koupelím

3. Humidity a bahna = slatiny

4. Vřídelní plyny – radioaktivní plyny, které se používají k plynným koupelím

5. Klimatické lázně – Karlova studánka, Luhačovice

Charakteristika a využití lázeňských služeb
Lázeňský CR si vyžaduje existenci léčebných zařízení, která využívají přírodní léčebné zdroje.

Hlavní úkoly lázeňství:
1. přispívá k vyléčení nemocí, k podstatnému zlepšení zdravotního stavu, k odvrácení pracovní
neschopnosti, k návratu pracovních schopností
2. ve volném čase pacienti využívají kulturní, společensko-zábavní, sportovní služby (koncerty,
estrády, festivaly, turistika, cykloturistika, jóga, squash, tenis, golf, jezdectví...)
3. působí na komplexní rozvoj lázeňského místa (zvyšuje se zaměstnanost, životní úroveň)
4. léčebný pobyt cizinců představuje pro stát i devizový příjem

Druhy lázeňských pobytů:
1. pobyt hrazený z prostředků nemocenského pojištění = pobyt standardní
2. pobyt, který je plně hrazen pacientem (samoplátcem) = pobyt nestandardní
3. léčba je hrazena zdravotní pojišťovnou, pobyt a stravování a doprava je hrazena samoplátcem
= pobyt kombinovaný
4. využíván zejména lidmi, kteří bydlí v blízkosti lázní, nebo mají zde příbuzné, dochází pouze
na procedury a je ubytován jinde než v lázních = lázeňská léčba ambulantní

Lázeňská léčba může být hrazena z prostředků sociálních pojištění (mladiství, důchodci), z prostředků ministerstva vnitra a obrany (policie, vojsko).

Lázeňskou léčbu si mohou uhradit pacienti také sami z vlastních prostředků, zakoupí-li si poukaz přímo v lázeňské léčebně nebo prostřednictvím CK.

Lázeňství - (Vývoj lázeňství v ČR)

2008-11-01T05:40:00.000-07:00

Historický vývoj lázeňství v Evropě
Rozvoj lázeňství je založen na zájmu lidí o přírodní minerální prameny. V blízkosti těchto léčebných zdrojů vznikala postupně léčebná místa. Lázně byly využívány už ve starém Egyptě, známé jsou i arabské lázně a řecké lázně, kde už v 5. století př. n. l. se setkáváme s teplou a studenou vodou, s umyvadly a sprchami. V lázních se také nacházela místnost s funkcí dnešní sauny a dále osvěživé nádrže s horkou a studenou vodou. Lidé se v lázních koupali jedenkrát denně, otroci jednou za týden. Kromě lázeňských místností zde byly knihovny, obrazové galerie, parky a sportoviště.
V 18. a 19. století vznikají dnešní významná evropská lázeňská místa. Předpokladem rozvoje lázeňství bylo zlepšení komunikace a rozvoj dopravy (železniční). O období do začátku 2. sv. války prožívá lázeňství svůj vrchol = tzv. „zlaté období lázeňství“. Lázeňství dostává masový rozměr díky vzniku prvních zdravotních pojišťovacích společností.

Vývoj lázeňství v ČR
Díky pokroku ve vzdělání a vědě dochází v 18. a 19. století ke vzniku velkého množství lázní. Objevují se některé nové léčebné metody. Priznic – léčil vodoléčbou. Díky vzniku prvních pojišťovacích společností, které se podílejí na úhradě lázeňské péče se lázně stávají přístupné širší klientele.
V roce 1948 byly léčivé zdroje a lázně znázorněny. Hosté měli svůj pobyt hrazen z prostředků zdrav. pojištění, ze zahraničních hostů převládali hosté z východního bloku. Jedinou CK, která se specializovala na lázeňské pobyty byla do roku 1989 tzv. Balnea.
Po roce 1992 přechází většina lázní do soukromého sektoru, byly vytvořeny a. s. a s. r. o.
Od roku 1985 do roku 1995 poklesl počet pacientů v lázních o 30 %, od roku 1995 začíná počet pacientů výrazně stoupat vlivem toho, že si pacienti hradí léčbu na vlastní náklady.
Rok 2002 – evidováno 296 tisíc pacientů.
J. Zítko – kolonáda v Karlových Varech
D. Jurkovič – Lázeňský dům v Luhačovicích
V. Skalník – parková úprava v Mariánských lázních

Základní druhy CR

2008-11-01T05:39:00.000-07:00

Základní druhy CR
Cestovní ruch je činnost osoby cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo trvalého bydliště, a to za účelem jiným než je výdělečná činnost. Podle motivu účasti rozeznáváme tyto základní druhy CR:

1. rekreační CR – motivem je odpočinek, regenerace pracovních sil, pobyt na zdravém vzduchu
atd.

2. kulturně-poznávací CR – motivem je poznávání památek, lidové architektury, kulturních
zařízení, kulturních akcí atd.

3. sportovně-turistický CR – motivem je sportování – cyklistika, turistika, paragliding,
lyžování, snowboarding, rafting atd.

4. náboženský CR – motivem je návštěva poutních míst, návštěva náboženských památek a
relikvií (v ČR – Křtiny, Svatý Kopeček, Velehrad)

5. lázeňský CR – motivem je rekonvalescence, znovunabytí pracovní schopnosti, rekreace

6. hospodářský CR – motivem je návštěva za účelem rozšíření hospodářství, návštěva výstav,
exkurze v zemědělských družstvech

7. kongresový CR – motivem je setkání s lidmi podobného zaměření, vzájemná je výměna
informací

Základní formy CR
Podle způsobu realizace můžeme CR rozdělit do následujících forem:

1. podle počtu účastníků → individuální (rodina)
→ skupinový (s větším počtem účastníků)

2. podle způsobu zabezpečení cesty → organizovaný CR – cesta je zabezpečena CK nebo
jiným podnikatelským subjektem
→ neorganizovaný CR – veškeré služby si účastníci
zabezpečují sami

3. podle místa, kde se CR uskutečňuje → domácí – účastník se pohybuje po území vlastního
státu
→ zahraniční: • aktivní – cizinci přijíždějí na území
našeho státu
• pasivní – my odjíždíme do ciziny

4. podle délky pobytu → krátkodobý (2 – 3 noci)
→ dlouhodobý (3 dny – 6 měsíců)

Hotelový lístek

2008-11-01T05:38:00.001-07:00

Hotelový lístek:
- má delší dobu platnosti, malý formát
- jsou v něm uvedeny snídaně, pokrmy nabízené nepřetržitě i během dne, nápoje
- sortiment je přizpůsoben poptávce hostů na straně jedné a technickým i personálním
možnostem na straně druhé
- objednání může být osobní, telefonické nebo písemné (formou vizitky)
- v hotelech, kde není etážový servis zaveden jako samostatné středisko, může objednávky od
hostů přijímat např. vrátnice nebo recepce

Visačka:
- především na objednání snídaní
- vyplní se číslo pokoje, počet osob, datum, jméno a čas servisu
- označí se požadované pokrmy a nápoje
- bývají na dveřích většinou do 4. hodiny ranní
- slouží jako doklad pro zúčtování

Technika etážového servisu:
- na platě 1 až 2 hosté
- při větším počtu osob předem prostřeme a podáváme pokrmy podle pravidel jednoduché
obsluhy
- na udržení teploty používáme poklice, ohřívače, flambovací vozíky
- možnost použití open barů a nabídkových stolů
- na větší množství plat jsou vhodné etážové vozíky (cca 8 plat) a přepravní skříně (až na 30 plat)
- dalším technickým řešením jsou malé pojízdné stolky, které v přípravně kompletně vybavíme,
dopravíme do pokoje a po přistavení židlí mohou okamžitě konzumovat

Zúčtování:
- pravidla jsou přesně stanovena vedením každé provozovny
- na úvěr (host účet podepíše a číšník ho nechá v recepci zaknihovat), na stravenky vydané hotel.
recepcí za hotové nebo bezplatně při hotel. penzi

Jednou z možností racionalizace etážového servisu je vhodně sestavený sortiment na hotel. lístku s případným časovým omezením.

Ostatní služby roomservisu:
- pojízdné bary (aparmá)
- minibary
- prodejní automaty

Etážový servis

2008-11-01T05:37:00.002-07:00

Etážový servis
Etážová obsluha se používá v hotelových pokojích. Při objednávce do dvou osob na pokoj, se pokrmy i nápoje připraví na prostřené plato tak, aby z něho mohli hosté konzumovat. Obsluhující plato pouze založí, úklid použitého inventáře zajistí číšník nebo pokojská podle zvyklostí nebo dohody s hostem (v určitém čase nebo po odchodu hosta). Účet se vyřizuje buď ihned, může se však využívat účtu na úvěr (host platí najednou při odjezdu).
Obsluha v pokojích vyžaduje zkušené a schopné číšníky. Chef d´etage (šéf detáž) a jeho pomocník mají zpravidla přidělen úsek kolem 20 pokojů, kde zajišťují obsluhu, v mezinárodních hotelech nejvyšší kategorie nepřetržitě. Pro usnadnění obsluhy bývá v každém poschodí zřízena přípravna – office. V hotelech nižší kategorie bývá pro etážovou obsluhu příležitostně vyčleněn číšník z určeného střediska, např. z kavárny.
Etážový servis se v mezinárodních hotelech považuje za samozřejmost a v běžném provozu za známku dobrého vztahu k hostům. Z hlediska organizace práce patří etážová obsluha mezi náročné úseky jak pro vedoucí pracovníky, tak pro číšníky.

Stručná charakteristika:
- značná vzdálenost většiny pokojů od expedičních středisek
- problémy s udržováním teploty pokrmů
- neustálá změna pracoviště číšníků a z toho vyplývající komunikační problémy
- malá pravděpodobnost přesného odhadu poptávky
- nárazovost provozu, především při snídaních
- nízká produktivita práce
- nutnost respektování hostova soukromí
- potřeba racionalizace práce na straně jedné a snaha vyhovět přáním na straně druhé

Organizace etážového servisu:
Vedoucí pracovníci velkých hotelů hledají optimální řešení naznačených problémů, a to pomocí technických, organizačních i ekonomických opatření:
- zřizování přípraven číšníků na jednotlivých poschodích
- používání speciálních vozíků, glošů a přepravných skříní
- expediční střediska v kuchyni pouze pro etážový servis, zřizování samostatného výtahu,
určeného pouze pro expedici , popř. přípravu jednoduchých pokrmů
- používání visaček na kliku dveří k předběžnému objednání žádaných služeb, především snídaní
- používání telefonních záznamníků v přípravnách číšníků a různých signalizačních systémů
mezi hostem a číšníkem
- možnost tzv. stálých objednávek (objednání určitého sortimentu na určitou denní dobu po celou
délku pobytu)
- nabídka snídaně za jednotnou cenu s možností výběru hl. chodu z několika variant včetně
výběru kteréhokoli teplého nápoje
- zúžení nabízeného sortimentu na nejnižší možnou míru
- nabídka doplňkového sortimentu pomocí minibarů a prodejních automatů
- nabídka různé šíře sortimentu v určitou dobu, pouze malá část nonstop
- vyšší ceny, zpravidla formou přirážky

Přípravna číšníků – office:
- má být umístěna co nejblíže výtahům, popř. spojena výtahem s kuchyní. Mimo běžný inventář na servis pokrmů a nápojů v ní může být také mraznička a chladnička, ohřívače, opékače topinek, výrobník ledu, sporák, gril….V přípravně se soustřeďují a vyřizují veškeré objednávky.

Pravidla etážového servisu:
- respektovat, že hotelový pokoj je hostovo soukromí
- před vstupem zaklepat, vstoupit na vyzvání nebo po třetím zaklepání
- po vstupu pozdravíme, pozorně vyslechneme objednávku a písemně zaznamenáme
- zapisujeme jména hostů a číslo pokoje
- s vyřízenou objednávkou předložíme účet
- debaras dle dohody s hostem
- takt, diskrétnost, poznatky ze soukromí nezveřejňovat

Směnárenská služba

2008-11-01T05:37:00.001-07:00

Směnárenská služba
- směnárenské služby představují obchody s devizovými a valutovými prostředky.

Směnárenská činnost - je jen nákup cizí měny z české koruny. Vykoupenou zahraniční měnu je
pak nutné odvádět do banky. Tato činnost patří mezi živnosti
koncesované, vydání koncesní listiny je vázáno na souhlas ČNB. Může
ji vykonávat fyzická i právnická osoba.
Směnárenská služba - lze provádět nákup i prodej zahraniční měny. Pro oprávnění k této
činnost je nutné získat devizovou licenci od ČNB. Vykonávat tuto
činnost mohou jen právnické osoby.

K základním povinnostem patří:
- viditelně umístit informace o směnných kurzech a poplatcích za směnu
- vždy vyhotovit doklad o směně pro zákazníka s předepsanými náležitostmi
- žádat prokázání totožnosti zákazníka při směně v přepočtu nad Kč 100.000,-
- vést valutovou knihu nebo deník
- mít kartotéku platidel, která obsahuje vyobrazení a popis platných bankovek a mincí české
měny a zahraničních měn a informace a době platnosti, případně vyobrazení známých padělků

Kurzovní lístek:
- obsahuje směnné kurzy jednotlivých měn. V ČR jsou vydávány:
→ oficiální kurzovní lístek ČNB, od kterého pak odvozují své měnové kurzy ostatní subjekty.
Je zveřejňován denně na internetu, v denním tisku, na teletextu.
→ kurzovní lístky obchodních bank a směnáren, jež jsou využívány při konkrétních
směnárenských operacích. Je důležité si uvědomit, kdy se použijí kurzy uvedené
v jednotlivých sloupcích – tj. devizy nákup a prodej, valuty, nákup a prodej.

Hotelová směnárna
- je zapotřebí mít povolení od ČNB (mimobankovní směnárna)
- směňuje se podle kurzovního lístku (denně aktualizován)
- po denní uzávěrce provozu směnárny se zpracuje výkaz o všech transakcích a přijatých měnách
- poplatek se účtuje cca 3 – 8 % , stanoví jej ředitel hotelu

Pracovníkem hotel. směnárny je pokladník – směnárník, provádí tyto činnosti:
- zabezpečuje provozní činnosti pokladny- směnárny
- dbá na dodržování devizových zákonů a předpisů

Zvláštní služby hradí

2008-11-01T05:36:00.002-07:00

Zvláštní služby hradí:
→ na účet hosta (přímý pokyn ředitele)
→ host sám (na hostovo přání)
→ objednavatel (agentury, organizace)

Úhradu obdrží:
- recepce
- directrisse (hotelový úsek hotelu)
- etážová služba (dodávka jídel a nápojů na pokoj)
- vedoucí výroby (gastronomický úsek)
- ředitel hotelu

List zvláštních služeb:
- jde o dohodnutá ujednání, která zajistí rezervační oddělení před příjezdem hosta
VIP A – soukromý host, kt. platí plnou cenu, bydlí poprvé (min. 3 noci), zaměstnanec CK, kt.
s hotelem spolupracuje, rodinný příslušník pracovníka hotelu, pracovník jiného hotelu
VIP B – 2. pobyt hosta
VIP C – 3. pobyt hosta
VIP D – velmi dobrý stálý host, který navštěvuje hotel pravidelně již řadu let
TOP VIP – důležitý host z oblasti politiky, vědy, kultury, umění
SUPER VIP – host z politického či diplomatického prostředí, filmová nebo sportovní hvězda

Matice věrnosti = oceňování hostů

Rozdělení doplňkových služeb

2008-11-01T05:36:00.001-07:00

Rozdělení doplňkových služeb:
1. placené služby
- směnárenská služba
- prodej zboží, časopisů, literatury, hygienických potřeb, upomínkových předmětů a květin
- telekomunikační služby
- podávání telegramů
- praní a žehlení prádla
- půjčování sportovních potřeb, osobních vozidel
- přeprava zavazedel mimo ubytovací zařízení
- tlumočnické a průvodcovské služby
- hlídání dětí
- projížďky na koni
- úschova zavazadel

2. neplacené služby
- podávání informací
- buzení hostů
- půjčování tisku
- úschova zavazadel při časném odjezdu nebo příjezdu
- zprostředkování ubytování v jiném hotelu
- taxislužba
- úschova cenností v trezoru
- rezervování míst v restauracích
- vyřizování vzkazů
3. zvláštní služby vzácným hostům, tzv. V. I. P. služby
- velkých mezinárodních hotelích obdrží hotelová hospodyně seznam V. I. P. hostů, kteří jsou ten den očekávání je požadavek na zvláštní službu.
V seznamu se uvádí tyto údaje:
→ číslo pokoje VIP hosta
→ jméno hosta
→ způsob zacházení

O příjezdu VIP hosta musí být informovány úseky příjmové části (Front office), halové služby a další úseky, které souvisí se zajištěním služeb:
Recepce → přistavení vozu pro příjezd/odjezd hosta
→ květiny pro uvítání (v hale)
→ odvoz zavazadel
→ odeslání pošty
→ fotograf

Directrise → květiny na pokoj
→ náležitosti VIP (bonboniéra, doutníky, holící strojek, mapa města, pohlednice...)

Etážový servis → nadstandardní doplnění ledničky (pivo, limo, víno, sekt, lihoviny, chlebíčky)
→ formulář na naplnění minibaru

Hotelové služby

2008-11-01T05:35:00.000-07:00

Hotelové služby
- pro každý hotel je velmi důležitá úroveň poskytovaných služeb klientům. Na poskytované kvalitě služeb musí být zainteresováni všichni pracovníci. Kontrola poskytovaných služeb je možná již při výběru a výcviku personálu. Základem poskytovaných služeb je vzájemný vztah dvou osob = určeno sociálními, ekonomickými a osobními charakteristikami zúčastněných.

Čím je ubytovací zařízení jednodušší, tím menší rozsah služeb poskytuje. Host v hotelu očekává nejrůznější druhy služeb, které slouží k uspokojování jeho potřeb.

Rozdělení poskytovaných služeb podle druhu:
→ ubytovací služby – recepce, pokoj
→ stravovací služby – restaurace, bar
→ doplňkové služby – bazén, fitness, tenis, sauna..
→ osobní služby – etážový servis, donáška zavazadel, čištění obuvi, praní prádla…

Doplňkové služby zvyšují kategorii, roste standard poskytovaných služeb a více placených služeb přechází do skupiny neplacených.

Austrálie

2008-11-01T05:34:00.001-07:00

Austrálie
Má rozsáhlý domácí CR. Vzhledem k přírodním podmínkám (většina území kontinentu je vyplněna nehostinnými pouštěmi) a soustředění obyvatelstva při pobřeží je těžiště CR v přímořských rekreačních střediscích ve východní (severně od Brisbane), jihovýchodní (Nový Jižní Wales a Tasmánie) a západní (v zázemí Perthu) části Austrálie, které klimaticky patří do subtropického pásma.
Koupání v moři ohrožují žraloci a jedovatí vodní hadi.
Výskyt vzácné zvířeny a vegetace, zejména v severní části kontinentu:
→ Kakadu National Park
→ Yarrawonga Wildlife Park

Sydney
→ budova Opery
→ most přes záliv Port Jackson

Střediska v horských oblastech:
→ Australské Alpy
→ Novoanglické pohoří

Nový Zéland
Nejpřitažlivější jsou rekreační střediska ve vnitrozemí (horská zimní střediska na Jižním ostrově) a množství přírodních atraktivit spojených s vulkanickou a postvulkanickou činností (gejzíry a horské prameny na Severním ostrově).
Původní fauna představovaná ptákem KiviI (nelétavý a pokrytý srstí) a nelétavým papouškem Kea.
→ Rotorua - nejproslulejší lázeňské středisko ve ve vnitrozemí Severního ostrov

Tunisko

2008-11-01T05:33:00.001-07:00

Tunisko
CR se zde rozvíjí velmi dynamicky počtem turistů.
Nejnavštěvovanější přímořská střediska a přímořské lázně:
→ Hammamet
→ Monastir
→ ostrov Djerba (legendární ostrov Odysseův)
→ Gammarth
→ Sousse
→ Mahdia

Památky z dob Římanů a Féničanů:
→ rujny města Kartága
→ amfiteátr El – Džem
→ kultovní středisko muslimů Kairouan s četnými mešitami a výrobou koberců

Maroko
Využívá příznivých podmínek pro přímořskou rekreaci hlavně při Atlantiku – Safi, Casablanca.
Ve vnitrozemí se turisté soustřeďují na Fez a Marrakeš se starým městem a mešitami.

Egypt

2008-11-01T05:32:00.002-07:00

Egypt
Nabízí nepřeberné množství památek starověké egyptské civilizace, památek z období řecké a římské nadvlády, byzantských památek a památky transformované islámem.

Káhira
- hlavní město
→ islámské architektonické památky – citadela, alabastrová mešita
→ Národní Egyptské muzeum

Memphida
→ alabastrová sfinga
→ socha Ramsese II.

Sakkara
→ stupňovitá pyramida
→ hrob správce Hem-Ti

Gíza
→ pyramidy faraonů
→ kolosální socha Sfingy

Karnak a Luxor
→ chrámové komplexy
→ hrobky v „Údolí králů“

Alexandrie
→ klášter sv. Pavla při Rudém moři
→ klášter sv. Kateřiny – v jeho knihovně byl nalezen proslulý Nový zákon ze 4. století

Rekreační střediska při Rudém moři:
→ Hurghada
→ Safága
→ Mersalém

Pozornosti přitahují také přehrady Asuán I. a Asuán II.

Jižní Amerika

2008-11-01T05:32:00.001-07:00

Jižní Amerika
Venezuela
- hlavní město Caracas
Rekreační střediska:
- Cumana, Puerto Cruz, Margarita

→ Mar del Plata – nejvyhledávanější středisko
→ vodopády Angelův – největší vodopád na světě

Brazílie
Rio de Janeiro
→ hora Corcovado s 25 m vysokou sochou Krista s rozepjatýma rukama
→ 14 m dlouhý most přes zátoku Guana Bara
→ karneval, největší na světě
→ Copacabana – pláž

Sãu Paulo
→ nejmodernější město Brazílie
→ ústav Butanta – séra proti uštknutí jedovatými hady, pavouky a štíry – léky

Brasilia
- hlavní město, 1955 – prezident Kubitchek

Manaus
- Amazonka splavná pro velké lodě

Peru
- hlavní město – Lima

Cuzco
- hlavní město Induské říše

Machu-Picchu
- postavené v horách

Argentina
Cordóba, Mendoza
- památky ve stylu koloniálního baroka

Buenos Aires
- hlavní město
→ Teatro Colón – opera s vynikající akustikou
→ Lunapark „Paříž JA“
→ La Plata na řece La Plata

vodopády Iguazú – nejmohutnější, památka UNESCO

Střední Amerika

2008-11-01T05:31:00.002-07:00

Střední Amerika
Mexiko
- z hlediska návštěvnosti patří k nejvíce navštěvovaným zemím na světě – asi 20 mil turistů ze rok, hlavně z USA a Canady

Rozloha: asi 2 mil km²
Počet obyvatel: 9,8 mil

Památky předkolumbovských indiánských kultur:
→ Teotikuacán „město Bohů“ – chrámy a pyramidy Slunce a Měsíce
→ Chichen Itzá – chrám boha Cuculcána
- yukatánský poloostrov
→ Tula - hlavní město Toltéků
- pyramidy, sloupořadí známé jako „atlanti“

Mexico
- hlavní město
→ „Náměstí tří kultur“
→ Zócalo, katedrála latinské ameriky
→ prezidentský palác v koloniálním stylu
→ Antropologické muzeum, sbírky indiánského umění

Přímořská rekreace:
- Acapulco, Mazatlán, Munzanillo, Tempico, Veracruz, ostrov Cancún

Nejnavštěvovanější města

2008-11-01T05:31:00.001-07:00

Nejnavštěvovanější města:

New York
→ Metropolitní muzeum umění, Guggenheimovo muzeum, Muzeum moderního umění, Whitneyho muzeum amerického umění, Empire State Building

Washington
→ Národní galerie umění
→ památníky prezidentů (Washington, Jefferson, Lincoln), Kapitol, Bílý dům, Kennedy Centre, Arlingtonský hřbitov

Chicago
→ Mrakodrap

Kanada
- roční návštěva zahraničních turistů je asi 40 milionů
- zahraniční CR se soustřeďuje zejména v příhraničních oblastech s USA
- ze zámoří je největší zájem o přírodní krásy, vodní sporty, horolezectví, lov a rybolov

Národní parky:
→ Banff
→ Jasper
→ Mt. Robson

Ottawa
- hlavní město
→ National Museum (sbírky primitivního indiánského umění)

Dawson City
→ hornické a trapperské muzeum (zlatá horečka)

Quebec
→ památky ve stylu Ludvíka XIV. (Baroko)

Článek podporuje:
skateboard shop, sportovní obuv, koloběžky

Florida

2008-11-01T05:30:00.000-07:00

. oblast: Florida
- vlhký a bažinatý charakter
→ národní park Everglades (vodní ptactvo, aligátoři)
→ Maimi Beach, Palm Beach, Hollywood Beach, Deerfield Beach, mys Canaveral (NASA, J.F.
Kennedyho – vesmírná střediska)
→ Orlando – Disneyland
→ Key West – rodný dům s muzeem Earnesta Hammingwaye

2. oblast: jihozápadní pobřeží USA (Kalifornie)
→ San Diego, L.A., San Francisco, Long Beach, Santa Monika, Santa Berbara, Monterei
→ Las Vegas – herny a kasína

3. oblast: ostrovní (Havajské ostrovy)
- pro cestovní ruch má největší význam Oahu se správním střediskem Honolulu, legendární pláž
Waikiki
- tropické rostliny – orchideje, kokos, ananas

4. oblast: jezerní při hranicích s Kanadou
- Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské, Ontário
- vlivem hospodářské činnosti v této oblasti dochází k porušování životního prostředí

5. oblast: horská
- Sierra Nevada, Salt Lake City, Aspen, Denver, Colorado Springs

6. oblast: Národní parky
→ Yellowstonský park (největší a nejatraktivnější gejzírová oblast na světě, Starý Spolehlivec,
bahenní sopky, rašeliniště, ...)
→ Yosemitský NP (generál Šermen – výška stromu 87 m a obvod 24 m)
→ Grand Kaňon – 360 km (tok řeky Colorádo)

7. oblast: Aljaška
- Juneau – hlavní město, trvale zmrzlá půda (permafrost), v zimě až – 60 °C, léta krátká do 10 °C
- ledovcový NP Denali
- lov lososů

Severní Amerika

2008-11-01T05:29:00.000-07:00

Severní Amerika

USA
- jsou druhou nejvýznamnější zemí na světě
- je zde podstatně zastoupen domácí CR (1 místo, zahraniční výjezdy občanů USA hrají
v mezinárodním CR také velkou roli, příjezd zahraničních turistů od roku 1990 neklesá pod 20
mil/rok)
- pro USA a Kanadu je charakteristická vysoká úroveň nabízených služeb a vyspělá MTZ

Rozloha: 9 400 000 km²
Počet obyvatel: 261,5 mil

Přírodní podmínky:
Povrch:
- pásmo Kordiller se člení na několik rovnoběžně uspořádaných horských systémů: pobřežní pásmo, Kaskádové pohoří, Sierra Nevada (Mt. Whitney 4 418 m), Aljašské hory (Mt. Mac Kinley 6 194 m), Skalnaté hory. Východní úpatí Kordiller lemují Velké prérie.
Nížiny: Mississippská, Atlantská (nadbytek srážek, vodní síť).
Appalačské pohoří je soustavou několika rovnoběžně uspořádaných horských systémů, z nichž nejvyšší jsou Allegheny (Mt. Mitchell 2 037 m)

Vodstvo:
- říční systém Mississippi – Missouri je největším říční systém na světě, co se týče množství vody. Největším přítokem z pravé strany je Arkansas a z levé Ohio.
Yokun, Columbia, Colorado, Rio Grande, Sv. Vavřinec, Niagara (Eriské jezero a jezero Ontario – 59 m Niagarské vodopády)

Podnebí:
-vlivem obrovské rozlehlosti pevniny USA je podnebí rozdílné a střídají se všechny podnebné pásy:
→ polární (Aljaška), klima drsné, mrazivé, zima pod -40 °C, trvale zmrzlá půda Permafrost, léta
krátké (2 měsíce)
→ tropický (Florida), teploty vyrovnané, celoročně využívání plavání
→ subtropický (Havajské ostrovy), rozdíly moc nejsou
→ mírný, většina území USA, pobřeží Atlanského oceánů – chladnější, zima mírná s dostatkem
srážek, západní pobřeží (Kalifornie, Tichý oceán) – nejteplejší rekreační oblast USA, léta
suchá, teplá, deficit srážek, zima mírná vlivem oceánu, Údolí smrti – nejteplejší místo USA
+57 °C

Nabídka produktu CK

2008-11-01T05:27:00.003-07:00

Nabídka produktu CK
Základní formou prezentace produktu je prodejní katalog CK - tato publikace obsahuje informace o standardních zájezdech, přičemž ceny bývají uvedeny v samostatném vloženém ceníku.

Moderní formou katalogu je jeho elektronická podoba. Na internetové adrese www.ackcr.cz podle jejich specializace lze vyhledat CK podle specializace nebo území na které se specializuje.

Mezi nejoblíbenější stránky patří ty, které nabízejí zlevněné zajezdy - leas minute.

Tvorba produktu CK

2008-11-01T05:27:00.001-07:00

Tvorba produktu CK
→ ve výjezdovém CR – je produktem zájezd nebo pobyt, který je ve většině případů nabízen
v katalogu s fixní cenou
→ v příjezdovém CR – je produktem služba nebo komplex služeb, která je nabídnuta
zahraničnímu touroperátorovi
→ v domácím CR – je produktem služba nebo komplex služeb, která je nabídnuta zahraničnímu
touroperátorovi
Tvorba produktu CR má tři stránky:
1. Organizačně technická stránka
→ trasování zájezdu – sestavení trasy a tzv. itineráře, nezbytnou podmínkou je tedy znalost
prostupnosti komunikace
→ stanovení programu zájezdu – kdy v návaznosti na program sestavíme časový harmonogram,
u poznávacích zájezdů musí být nabízeny ty nejatraktivnější
oblasti a objekty, u pobytových zájezdů by neměla chybět
nabídka fakultativních výletů
→ zabezpečení subjektů tedy dodavatelů služeb – CK vychází z cenové nabídky, z nabídky
poskytovaných služeb, z předpokládaného
složení účastníků a z cíle zájezdu

2. Ekonomická stránka = Kalkulace
Kalkulace = kalkulací rozumíme stanovení vlastních nákladů CK a stanovení ceny na 1
účastníka, tato cena se uvádí v nabídkovém katalogu a zájezd se za ni prodává
- ve výsledné kalkulaci, která se stanovuje po skončení zájezdu se zjišťují skutečné
náklady a příčiny jejich překročení či snížení

Kalkulace ceny zájezdu se skládá:
→ z korunových či devizových nákladů na úhradu služeb
→ z rizika neobsazenosti - -10% z pevných nákladů (doprava )
→ ze změn měnových kurzů
→ náklady na průvodce – jen tehdy, pokud není v bodě 1 mezi účastníky
→ je z přirážky CK na provoz CK, platy CK, zisk CK – obvykle 15 – 30 %

U skupinových zájezdů je součástí ceny tzv. gratuita = př. jedna osoba na každých 10 účastníků zdarma.

Přímé náklady:
→ jsou to společné náklady, které je třeba vynaložit na zájezd bez ohledu na počet účastníků
(činnost průvodce, autobus)

Nepřímé náklady:
→ dají se stanovit přímo na jednotlivé účastníky, v případě neúčasti se dají stornovat nebo
nezaplatit (letenky, vstupné)

3. Právní stránka
- zahrnuje smluvní vztah mezi CK a klientem

Klasifikace CK

2008-11-01T05:26:00.002-07:00

Klasifikace CK
1. Podle postavení v distribučním středisku:
→ touroperátoři – specializuje se tak na dvě destinace, připravuje zájezdy a může ho i prodávat
→ prodejce – síť prodejců za provizi pro CK prodávají zájezdy

2. Podle zaměření zájezdu:
→ specializované – cykloturistika, hory
→ všeobecné – nabízí různé zájezdy

3. Podle klientely:
→ zaměřené na domácí CR
→ výjezdový CR
→ příjezdový CR

4. Podle územní působnosti:
→ mezinárodní
→ v rámci jednoho státu – státní
→ evropské
→ regionální

5. Podle velikosti – počet prodaných zájezdů

V domácím CR CK zajišťují/zprostředkovávají

2008-11-01T05:26:00.001-07:00

V domácím CR CK zajišťují/zprostředkovávají:
- ubytovací a stravovací služby
- lázeňské pobyty
- katalogové, tematické, školní a forfaitové zájezdy
- vstupenky na sportovní a kulturní akce
- průvodcovské služby
- dopravní služby
- prodej upomínkových a drobných předmětů
- pojištění pro cesty a pobyt

V pasivním ZCR CK zajišťují:
- katalogové a forfaitové zájezdy
- prodej zahraničních dopravních cenin
- prodej valut
- ubytovací služby
- stravovací služby
- doplňkové služby
- průvodcovské služby
- služby pro motoristy
- pojištění a víza

V aktivním ZCR CK zajišťují:
- katalogové a forfaitové zájezdy
- okružní a garantované trasy
- soubor služeb pro jednotlivce a skupiny

Službami CK se zabývá zákon o podmínkách podnikání v oblasti CR. Tento zákon (159/99 s platností od 1.10. 2000) vychází ze směrnice Rady evropského společenství a je to první právní předpis, který upravuje problematiku CR v ČR a přispívá tak ke sbližování s právem EU.
Podle současně platných předpisů, mohou české CK zřizovat v zahraničí svá zastoupení. Toto zastoupení plní funkci více – méně náborovou, informační i propagační.

Činnost CK
Voucher – poukaz na služby, které si zaplatíme
V červnu roku 2002 je v ČR registrováno 992 subjektů, které mají udělenou koncesovanou živnost CK, oprávnění pro činnost CA mělo k tomuto datu 7151 subjektů

Cestovní kanceláře

2008-11-01T05:24:00.000-07:00

Cestovní kanceláře
Do roku 1989 působilo v Československu 9 organizací, které se zabývaly CR: Čedok, CKM, Autoturist, Rekrea, Balnea, Sportturist, Slovakoturist, Slovakoterm.

Se společenskými změnami roku 1989 vzrostl zájem o cestování, což se projevilo vznikem nových CK. Do konce roku 1998 bylo vydáno 11 800 živnostenských oprávnění. ČCK mohou zřizovat v zahraničí svá zastoupení.

Služby CK
→ organizování rekreačních, turistických, tematických a jiných zájezdů
→ zajišťování ubytovacích služeb
→ zajištění služeb veřejného stravování
→ poskytování nebo zprostředkování dopravy
→ zajištění průvodcovských a ostatních služeb

Zastoupení CK v zahraničí plní funkci náborovou, informační a propagační.

Belgie

2008-11-01T05:23:00.002-07:00

Belgie
Rozloha: 30 518 km2
Počet obyvatel: 10,110 mil

- má asi 8 mil. návštěvníků, pasivní bilance CR

1. oblast při pobřeží Severního moře
- pro koupání konec července – začátek srpna (19° voda), písečné pobřeží, písečné duny
- podél pobřeží asi 20 lázeňských středisek
→ Ostende – termální prameny
- letní rezidence krále (Královská chata z konce 19. st.)
- pláž je lemována 10 m vysokou hrází z kamenných bloků, po jejím pobřeží vede
promenáda Alberta. Tato pláž je lemována řadou hotelů, heren a zábavních zařízení.

2. Zelené středohory při východní hranici
→ Ardeny, Hohes, Venn = domácí rekreační oblast v letním období
→ termální lázně Spa – v 19. století se staly módními lázněmi, v r. 1888 se zde konala první
světová volba královny krásy

Historické památky
→ Brugge – budova tržnice s vlastivědným muzeem, zvonkohra
→ Brusel – je centrem ES a velitelství NATO pro Evropu
→ Královské muzeum – v Antverpách (Rubens)

Velmi turisticky atraktivní je památník bitvy u Waterloo, který najdeme v Ardenách.

Nizozemsko

2008-11-01T05:23:00.001-07:00

Nizozemsko
Rozloha: 41 863 km2
Počet obyvatel: 15,5 mil.

Je to země s pasivní bilancí CR, roční návštěva zahraničních turistů je asi 7 miliónů a asi 10 mil. Nizozemců odjíždí do zahraničí.

Přírodní podmínky
Průměrná nadmořská výška je asi 10 m n. mořem. Část povrchu se nachází pod hladinou moře, proto je krajina propletena řadou kanálů, z kterých je voda přečerpávána do moře. Pobřeží a říční koryta jsou chráněna dvojitými hrázemi.

Podnebí:
- je oceánské s dostatkem srážek v průběhu celého roku. Zimy jsou mírné (průměrná lednová teplota je kolem 3°), což způsobuje, že keře, stromy a tráva zůstávají zelený po celý rok a keře a strom rozkvétají již koncem února. Léta jsou kratší a chladnější.

Cestovní ruch
Rekreační oblasti:
1. západofriské ostrovy – s písečnými plážemi
2. město Schweningen – je to část Haagu – bílé písečné pláže

Amsterdam
Stavby v Amsterdamu stojí na pilotech zaražených hluboko v zemi, město je tvořeno asi stovkou ostrůvků, které jsou vzájemně propojeny mosty a lávkami. Jsou zde také grachty = uměle vytvořené kanály.

Muzea:
→ Rijks muzeum – v Amsterdamu (van Gogh, Rembrandt)
- asi 200 výstavních sálů, vystřídá se zde asi 1 mil. návštěvníků ročně
→ Muzeum Vincenta van Gogha
→ Muzeum námořní historie
→ Numizmatické muzeum

Haag → Muzeum Mauritshuis (Rembrandt)
→ Muzeum Mezdag – kolekce francouzských malířů
→ Muzeum Kostum – vystavuje oděvy 18. a 19. století
- patří k historicky nejstarším muzeím v zemi

Schweningen → rybářské muzeum

Českým objektem pozorování jsou větrné mlýny, které jsou rozesety po celém území a které se používaly hlavně pro čerpání podzemní vody pod hladinou moře.

Alpská oblast

2008-11-01T05:22:00.002-07:00

3. Alpská oblast
→ Chamonic Mont Blanc – lanovky, zimní stadiony, horolezecké základny
→ Vall-d-Isere
→ Grenoble – zimní turistika, ZOH
→ Vallthorens
→ Albertville – ZOH

Pyrenejská oblast
→ Pyrenejský národní park – 250 000 ha; sup bělohlavý, sup mrchožrout

Lázeňská střediska na minerálních vodách
→ Vichy
→ Aix-les-Bains – římské lázně
→ La Bourboule
→ Lourdy – moderní fyzioterapeutické metody
- slavné poutní místo
- hostel pro 20 000 návštěvníků

Paříž
→ Eiffelova věž – postavena roku 1889
- 300 m vysoká, 3 podlaží
→ Louvre – největší palácový komplex v Evropě
- 255 výstavních sálů
- muzeum a galerie
→ Sacre Ceur – poutní chrám na vrcholu Mont Martre
→ Notre dame – nejznámější gotická katedrála
→ Vítězný oblouk – postavený nad hl. třídou za vlády Napoleona Bonaparta
→ Kulturní centrum G. Pompidou – postaveno v 70. letech 20. století
→ Hostels des Invalides (Invalidovna) – budova postavena za vlády Napoleona
→ Moulin Rouge – noční zábavní podnik
→ Versailles – 23 km od Paříže
- lovecký zámeček za vlády Ludvíka XIII.
- sídlo královského dvora za Ludvíka XIV.
- rozsáhlé zahrady, Boulogneský les a Lucemburská zahrada

Cestovní ruch

2008-11-01T05:22:00.001-07:00

Cestovní ruch
→ jeskyně Lasceaux – stará přes 12 tisíc let, není přístupná veřejnosti

Gotické období - katedrály Amiens, Chartres, Remeš, Štrasburg, Ronen

Renesance – zámky na Loiře

Baroko – Versailles

1. jižní oblast
= při pobřeží Středozemního moře → Azurové pobřeží – Fr. riviéra
Centra:
→ Nice – centrum Fr. riviéry, lázně
→ Cannes – mezinárodní filmový festival
→ Arles – divadlo a lázně z doby císaře Konstantina
→ Avignon – divadelní festivaly
- katedrála Notre-Damme-des-Doms
- most St. Beneset
→ Nimes – velký amfiteátr – dnes býčí zápasy
→ Air-en-provance – lázně vzniklé v římském období
→ Camargnes – přírodní park (85 000 ha)
- vodní ptáci, polodivocí koně, černí býci
→ Monako – 36 000 obyvatel – Monte Carlo
- Velká cena
- Oceánografické muzeum

2. západní oblast
- je využita hlavně domácím CR
- krátké léto, celoroční provoz
- herny, casina, dostihy
→ Mont Saint Michel – opevněný klášter
Lázně:
→ Biaritz
→ Deauville
→ Arcachon (klimatické lázně)

Francie

2008-11-01T05:21:00.002-07:00

Francie
Rozloha: 544 000 km2
Počet obyvatel: 58 miliónů

Roční návštěva je asi 40 mil. zahraničních turistů, zejména z VB a Itálie.

Přírodní podmínky
Povrch:
→ Francouzská nížina – polovina území
→ Francouzské středohoří (= Masif Central) – nejvyšší části bývají označovány jako „Muzeum
vulkanických tvarů“
→ Pyreneje s nejhlubší evropskou propastí Pierre St. Martin (1 332 m hluboká)
→ Vogéry
→ Francouzské Alpy – Savojské Alpy – nejvyšší vrchol Mont Blanc

Podnebí:
- západní Francie má podnebí oceánské. Léta jsou mírná a chladnější (letní sezóna 2 a půl
měsíce). Zimy jsou mírné a deštivé, nadbytek srážek.
- jih Francie má subtropické podnebí. Léta jsou teplá a suchá (celoročně 66 deštivých dnů). Zimy
jsou chladnější s větry mistrály (= studené větry) a více srážek
- Alpská oblast, zimy jsou studené a sněhové srážky, léta jsou chladnější

Vodstvo:
- říční síť je dobře rozvinuta, řeky mají dostatek vody
- řeky jsou propojeny vykopanými kanály, kt. jsou využívány k dopravě zboží
- největší řeky: Rhôna, Rýn, Garonna, Loara, Sienna

Londýn

2008-11-01T05:21:00.001-07:00

Londýn
→ Tower – hrad vybudovaný na místě Římské pevnosti (V. Dobyvatel r. 1078)
→ Westminsterské opatství s katedrálou – korunovační chrám anglických králů
→ budova Parlamentu – se známými hodinami Big Ben
→ Hyde park – zábavní park založen Jindřichem VIII. roku 1872

- paláce → palác sv. Jakuba – sídlo anglických králů
→ Buckinghamský palác – dnešní sídlo královské rodiny
→ palác Jezdecké gardy

- muzea → Národní galerie – hlavně evropské malířství 13. – 15. st. (Rembrandt, Rubens)
→ Britské muzeum – sbírky středověkého umění
→ Muzeum Madame Tessaud – voskové figuríny

Univerzitní města
→ Cambridge
→ Oxford – již ve 12. st. střediskem anglického školství, univerzita vznikla v polovině 13. st..
Teprve v 19. století bylo povoleno vyučování světským osobám a ženám.

Skotsko
Z přírodního a etnografického hlediska velice zajímavé území. Obyvatelstvo je Keltského původu se známými Kilty.
Turisticky zajímavé je pohoří Grampieny a kraj je zalesněn s množstvím zvěře.
Nachází se zde tradiční palírny Whisky.

→ Edinburg – hl. město
- mezinárodní festival hudby
- Královský festival s korunovačními klenoty

→ Inverness – kapely pinerů
- konají se zde dudácké soutěže

Velká Británie

2008-11-01T05:20:00.004-07:00

Velká Británie
Rozloha: 244 110 km2
Počet obyvatel: 58,4 milionů

= konstituční monarchie
- VB je Spojené království Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska
- VB vykazuje dlouhodobě pasivní bilanci v CR. Ročně vyjíždí asi 20 mil. turistů a přijíždí sem
asi 15 mil. turistů

Přírodní podmínky
Povrch:
- hory se nacházejí hlavně v severní části ostrovů → Grampieny, Kaledonské hory
- v této části ostrovů se nachází tzv. jezerní distrikt → jezero Loch Ness, Loch Lomond – jezera
se využívají hlavně ke sportovním účelům (vyjížďky) nebo ke sportovnímu rybolovu

Podnebí:
Oceánské, s dostatkem srážek v průběhu celého roku (nejvíce srážek má Skotsko a severní Irsko). Teploty jsou v průběhu roku poměrně vyrovnané – chladnější léto a mírná zima (- teplý Golfský proud).

Střediska CR
Brighton → přímořské středisko se zábavním parkem
→ léčivé mořské koupele

Torbay → rozsáhlé parky s palmovými háji a středomořskou květenou, někdy bývá oblast
nazývána královnou mezi přímořskými středisky

Dover → křídové útesy
→ starověký hrad

Cornwall → „anglická riviéra“
→ křídové útesy, pláže, mírné klima s porosty vavřínu

Stonehenge

Rekreační střediska při Baltském moři

2008-11-01T05:20:00.003-07:00

Rekreační střediska při Baltském moři:
→ Warnemunde
→ Wismar
→ Sassnitz
→ ostrov Rujana

Bonn
- nejstarší stavbou města je románský dóm z 11. Století
→ Rýnské zemské muzeum – lebka neandrtálského člověka
→ rodiště L. van Beethovena

Frankfurt nad Mohanem
- nejvýznamnější památky města poničeny válkou
→ Romer – radnice, kde v císařském sále jsou portréty císařů a králů Římské říše

Kolín nad Rýnem
- v 1. století zde pobývala řada Římských císařů, dokonce zde kotvila římská vojenská flotila
→ Románský chrám sv. Gregora ze 4. Století
→ Římsko-germánské muzeum
→ Dům číslo 4711 v 18. Století vyrobena ,,kolínská voda“

Mnichov
→ Frauenkirche – trojlodní chrám postavený ve stylu cihlové gotiky
→ Glyptotéka – sbírka antických sochařských děl
→ Piňakoláda – jedna z nejvýznamnějších evropských děl

Míšen
→ Alberchtsburg – pozdě gotický hrad
V údolí Triebschtall v prostorách hradu proslulá výroba porcelánu. Zde je rovněž muzeum s exponáty od roku 1710.

Drážďany
→ Zwinger – soubor galerií a pavilonů. Obrazárna starých mistrů.

Řezno
→ Petrský dům – stavěn podle vzoru francouzských katedrál

Berlín
→ Berlínská opera
→ Braniborská brána – klasicistní stavby na ulici Pod lipami

Lichtenštejnsko
- knížectví + parlament
- 30 000 obyvatel
- měna – švýcarský frank

Německo

2008-11-01T05:20:00.001-07:00

Německo

Rozloha: 356 954 km

Počet obyvatel: 82 milionů

Pasivní bilance CR, ročně vyjíždí 30 – 40 milionů lidí a přijíždí jen 13 milionů.

Přírodní podmínky
Povrch:
Ve směru od J k S se nadmořská výška postupně snižuje. Na J Německa nejvyšších výšek dosahují Tyrolské Alpy (Zugspitze 2863), na S povrch přechází v nížiny (Beveroněmecká nížina) - má charakter plošiny a nacházejí se zde četná jezera (Meklenburská jezerní plošina). Střed území má charakter středohor, z nichž vystupují jednotlivé hřebeny (Schwarz, Bavorský les, Švábský jura, Frantský jura, Durynský les, Masiv Harz).

Podnebí:
S výjimkou Alpské oblasti je podnebí poměrně mírné a je ovlivňováno Atlantským oceánem.
Léto - chladnější a deštivé, dostatek srážek, při pobřeží sezona asi 6 týdnů v roce
- průměrná teplota asi 20 °C – červenec
Zima - smíšené srážky, se vzrůstající výškou sněhové, počasí mírné

Vodstvo:
Díky srážkovým poměrům je říční sít velice hustá a rozvinutá. Největší řekou je Rýn, který pramení ve Švýcarsku, teče do Nizozemí a do Severního moře – lze provozovat lodní dopravu.
→ Dunaj – pramení v Německu
→ Iller
→ Lech využití pro vodní turistiku, stékají se do Alp
→ Izar
→ Labe – dopravní cesta, protýká Saskem
→ Bodamské jezero
→ Chienské jezero

Střediska:
→ Garmisch – Partenkirchen – v roce 1936 ZOH
→ Obersdorf - četná sanatoria a sportovní zařízení např. skoky na lyžích
→ Oberwienzental - lyžařské středisko v Krušných horách
Nejvýznamnější koncentrace CR je v podhůří Bavorských Alp. Oblast kolem jezera Chiesse – 194km2.

Lázně
→ Bad Reichenwall - slané prameny, solivarnické muzeum
→ Bad Schandan – lázně při hranicích ČR v Saském Švýcarsku
→ Baden – Baden - radioaktivní slané prameny
→ Bad Godesber – jsou součástí Bonnu
→ Bad Salznfen – největší lázeňský park v Německu

Rekreační střediska při Severním moři:
→ Východofrízské a Severofrízské ostrovy

Zimní rekreační střediska

2008-11-01T05:17:00.004-07:00

Zimní rekreační střediska:
→ Zermatt
→ Grindewald
→ Davos

Lázeňství:
→ Svatý Mořic – na minerálních pramenech, využity v letním a zimním období
→ Davos – klimatické lázně, Dr. Spenkler – 1860 – zřídil zde 1. Evropskou léčebnu tuberkulózy

Města:
Bern
- známé svým historickým centrem – gotická katedrála, radnice a hodinová věž s orlojem
Ženeva
- založena v roce 1960 n. l. Římany, jako vojenský tábor
V roce 1864 zde byla podepsána první konvence červeného kříže. Konají se zde kongresy.
Lucern
- středověká část města je chráněna hradbami s 9 věžemi, součástí hradeb je dřevěný most přes
řeku Renss
Basilej
- münster z 9. Století

Insbruck

2008-11-01T05:17:00.003-07:00

Insbruck
→ 2x ZOH
→ Goldenes Dachl – muzeum ZOH
→ Tyrolské muzeum lidového umění
→ Evropské forum – moderní kongresové centrum

Štýrský Hradec (Graz)
→ Zemský dům – nejmohutnější renesanční stavba v Rakousku, najdeme zde i zbrojnici
s jedinečnou kolekcí zbraní a vojenské výzbroje ze 17. Století pro 30 000
mužů

Klagenfurt
→ jezero Wortesee – rakouská riviéra

Švýcarsko
Rozloha: 41 293 km2
Počet obyvatel: 7 050 000

Švýcarsko je klasickou zemí CR, každoročně přijímá několikanásobné vyšší počet turistů než má obyvatel – asi 20 000 000 za rok.

Pro potřeby CR funguje MTZ.

Přírodní podmínky
Povrch:
Alpy:
→ Savojské (zasahují z Francie)
→ Peninské (nejkrásnější Švýcarské hory, masiv Monte Rosa a nejvyšší vrchol Dufounův štít)
Poblíž Monte Rosy se nachází jehlan Matterhoru.
→ Rhatské
→ Bernské

Vodstvo:
→ Rýn- vlévá se do Severního moře
→ Rhona – se vlévá do Středozemního moře
→ vodopád Schaffhausen je u Bodamského jezera
→ jezera ledovcového původu - hraniční ( Bodamské, Lago Maggione, Ženevské, Lugano)
- vnitřní (Zurischské, Viederwaldské)
Podnebí:
- rozhraní oceánského a vnitrozemního podnebí
- chladné podnebí v létě i v zimě
- větry fény – suché, teplé, od hor
- větry mistrály – chladné

Ochrana přírody
- asi 500 chráněných přírodních rezervací (Aletský prales – lípa, modřín)
→ Monte San Giorgio – středomořská květena
→ Národní park – Švýcarská NP – 1914 (nejstarší evropský NP)

Rakousko

2008-11-01T05:17:00.001-07:00

Rakousko
Rozloha: 83 856 km2
Počet obyvatel: 7 975 000

Roční návštěva je asi 20 000 000 zahraničních turistů, vynikající úroven CR s komplexní vybaveností, dlouhodobě aktivní saldo CR.

Přírodní podmínky
Povrch:
- 60% povrchu zabírají Alpy:

1. Centrální pásmo
- Vysoké a Nízké Tatry
- Glossglockner 3797 m
- Ledovec Pastersee

2. Severní vápencové pásmo
- Salcburské Alpy
- Dachstein

3. Jižní vápencové pásmo
- Karnské Alpy
- Karavanky

Severní část Rakouska vyplňují výběžky České vysočiny například – Wierberg Wald. SV Rakouska vyplňuje Vídenská pánev.

Vodstvo:
- většina území je odvodňována Dunajem, který je využíván k letním plavbám. Jeho největším zdrojem jsou řeky Iun, Dráva, Enns a Mura.
Jezera jsou většinou ledovcového typu. Typickým zástupcem je Bodamské jezero. Největším stepním jezerem je Neziderské jezero.
Jezera v Alpách – Attrsee, Traunsee, Mondsee, Zellersee

Linec
→ Postlingberg – vrchol nad městem s poutním chrámem, vede sem nejstrmější elektrická dráha
v Evropě

Salzburg
→ rodný dům W. A. Mozarta s muzeem
→ Hohensalzburg – středověká pevnost
→ Festspielhaus – koncertní hala z 1/2 vtesána do skály, mezinárodní filmový festival – 1920
→ Dóm Sv. Ruprechta

Kulturně historické památky

2008-11-01T05:16:00.002-07:00

Kulturně historické památky
→ Trenčinský hrad – nápis na skále z roku 179
→ Oravský hrad – národní kulturní památka
→ Kremnica – mincovna, ražba zlatých dukátů
→ Levoča – gotický kostel sv. Jakuba, dřevěný oltář

→ Nitra – sídelní hrad panovníků Velké Moravy, kníže Pribina zde postavil v roce 830 první
historicky známý kostel na Slovensku

→ Trnava – Slovenský Řím – v 17. a 18. století byla univerzitním městem, dnes vyniká
komplexem barokních budov původní university

Bratislava

2008-11-01T05:16:00.001-07:00

Bratislava
Rozvoj po 2. sv. válce z ní učinil hospodářské, kulturní a vědecké centrum Slovenska.
Historické jádro je památková rezervace jíž dominuje:
→ Bratislavský hrad, který je dnes sídlem prezidenta
→ Gotický dóm sv. Martina – konaly se zde korunovace uherských králů
→ Michalská brána
→ Primaciální palác

Muzea:
→ Slovenská národní galerie – v budově vodních kasáren
→ Slovenské muzeum
→ Lékárnické muzeum
→ Zřícenina hradu Děvín – nad soutokem Dunaje a Moravy

Vysoké Tatry
- převažuje vysokohorský terén, který se užívá pro horolezectví a náročnou turistiku. Klimatické
podmínky umožňují sport, rekreaci a lázeňství.
Vstupní branou do VT je Poprad s mezinárodním letištěm.
Kežmarok – městská památková rezervace s četnými renesančními, barokními a klasicistními
stavbami
Střediska – Štrbské Pleso, Starý Smokovec

Nízké Tatry
- terén je vhodný pro letní turistiku, rekreaci a zimní sporty
Střediska – Donovaly, Bystré, Jasná pod Chopkom
Přírodní atraktivity - Bánská Bystrica je městskou památkovou rezervací, hrad nad městem

Slovenský ráj
- poskytuje soubor přírodních krás a zajímavostí – Dobšínská ladová jaskyna
→ Hornád
→ Hnilec- vodní turistika

Slovenský kras
- svými 800 km je největším krasovým údolím ve střední Evropě
Jeskyně - Domica, Gombasecká, Ardovská
Propasti - Brázda, Malá Žomboj

Slovensko

2008-11-01T05:15:00.002-07:00

Slovensko
Rozloha: 49 000 km2
Počet obyvatel: 5,3 milionů

Přírodní podmínky
Povrch:
→ většinu území vyplňují Karpaty, které se táhnou v několika pásmech; Vysoké Tatry; Nízké
Tatry
→ Nížiny – Východoslovenská
- Západoslovenská
→ Nízké a Vysoké Tatry mají řadu jezer ledovcového původu, např. Velké Hincovo pleso,
Štrbské pleso

Podnebí:
- je určeno především nadmořskou výškou, v létě průměrná teplota
- v nížinách 20 °C
- na horách (Lomnický Štít) 4 °C
Hory se sněhovou pokrývkou skýtají velké možnosti pro CR.

Vodstvo:
- převážná část území je odvodňována Dunajem do Černého moře. Hlavní hydrologickou osu
tvoří Váh, na němž je budována kaskáda vodních elektráren.
- asi 4% území odvodňují řeky Poprad a Dunajec do Baltského moře.
- vodní nádrže - Liptovská Mara
- Zemplínská Šírava
- Oravská vodní nádrž

Společenské atraktivity

Kulturně historické památky

2008-11-01T05:15:00.001-07:00

Kulturně historické památky:
→ v hl. městě Atény zbytky staveb na Akropoli → Parthenon
→ Chrám Dia Olympského
→ stadion pro pathenojské hry
→ město Delphi – Apollonův chrám
→ Olympia – od r. 776 př. n. l. se po čtyřech letech konaly pravidelně až do r. 393 Olympijské
hry; první novodobé se konaly roku 1896
→ Soluň – významné památky byzantské → Chrám sv. Demétria
→ soubor klášterů Meteora na Athosu (Chalkidiki)
→ soubor klášterů Meteora na úpatí Pindosu

Muzea:
→ Národní muzeum – sochy, vázy, zbytky pokladů mikénských králů
→ Benaki – sbírky lidového umění a lidových krojů

Monako
- hl. město je Monako
- hlavními zdroji příjmů jsou prodej známek, kasina, lázně, turistika
- Monako → muzeum známek
→ Knížecí palác
→ Oceánografické muzeum
→ Monte Carlo – zelí, kasino, divadlo
→ Fontville – průmyslová část
→ La Condamin - přístav

Řecko

2008-11-01T05:14:00.002-07:00

Řecko
Rozloha: 131 975 km2
Počet obyvatel: 10,5 milionu

Přírodní podmínky
Poloha:
- nejjižnější část Balkánského poloostrova, kde asi 15 % území tvoří ostrovy v Jónském, Krétském a Egejském moři

Povrch:
- převážná část území je vyplněna horami Pindos a z Bulharska sem zasahuje Pirina Rodopy. Nejvyšší horou je Olymp.
- je zde nížina Thesálie

Podnebí:
- vykazuje značné rozdíly vlivem nadmořské výšky. Nejtepleji je na pobřeží a v nížinách, kde denní teploty přesahují 40 °C. Pobřeží má velmi mírné zimy, srážky jsou deštivé. Na horách jsou srážky ve formě sněhu. Podnebí je středomořské. Vliv na podnebí mají větry:
→ od Egejského moře ethésie – vanou v letním období a zmírňují tepla
→ meltenni vanou ze severní Afriky – suché větry
→ bóra vano od severu v zimním období – ochlazuje a přináší srážky ve formě sněhu

Vodstvo:
- nemá velký význam

Cestovní ruch
Ročně navštíví Řecko asi 9 miliónů zahraničních turistů a cestovní ruch je tak jedním z hlavních příjmů státního rozpočtu.

Letní rekreace:
- největší koncentrace návštěvníků se soustřeďuje na jihu Řecka:
→ Atická riviéra – Vulliagmeni, Glyfada, Vula
→ poloostrov Chalkidiki
→ ostrovy v Jónském moři – Korfu, Zákynthos, Kefallenia
→ ostrovy v Egejském moři – Naxos, Paros, Rhodos, Santorin, Kréta

Lázně:
Řecko je země s velkou lázeňskou tradicí. Nacházejí se zde četné minerální prameny.
→ Lutraki
→ Kylliny
→ Kyntos

Cestovní ruch

2008-11-01T05:14:00.001-07:00

Cestovní ruch
Hlavní koncentrace CR se soustřeďuje na pobřeží a na přilehlých ostrovech. Využití této oblasti napomáhá silniční magistrála z Rijeky do Černé Hory.

Celé pobřeží se rozpadá na několik evropsky proslulých úseků:
1. Istrijská riviéra → Poreč, Pula, Róvinj
2. Kvarner riviéra → Crikvenica, Opatia, ostrov Krk
3. Dalmatská riviéra → Zadar, Vodice, Šibenik, Split
4. Makarská riviéra → Baška Voda, Dubrovník, Stary Grad
Ostrovy → Hvar, Brač, Korčula

Architektonické památky:
→ Diokleciánův palác ve Splitu
→ klášter Savina u Bokikotorské
→ bazilika ze 6. století v Poreči

Vatikán

2008-11-01T05:13:00.000-07:00

Počet obyvatel = cca 800

- nejmenší stát na světě
- v čele stojí papež
- má velký význam pro CR

- poutní místa → Katedrála sv. Petra
→ Svatopetrské náměstí

→ Sixtinská kaple

San Marino
- hlavním zdrojem příjmů je CR a vydávání známek
- roční návštěva je cca 3 miliony turistů
- kulturní památky → pevnost Rocca
→ muzeum bratří Ferrariů
- společenské atraktivity → Grand Prix San Marina

Chorvatsko
Rozloha: 56 538 km2
Počet obyvatel: 4,5 milionu

Přírodní podmínky
Povrch:
→ Dinárské hory – horstvo tvořeno vápencem
→ výběžek velké Uherské nížiny (Alföld)
→ pobřeží je velmi členité (1 233 ostrůvků)

Vodstvo:
- řeky → Dráva, Sáva, Krka, Neretva
- jezera krasového původu → Plitvická jezera – chráněná, soustava propojená vodopády

Podnebí:
Pobřeží Chorvatska má velmi teplé klima, v létě jsou to horké slunné dny, minimum srážek a zimy jsou deštivé a mírné, moře nezamrzá. Ve vnitrozemí je počasí chladnější, čím výše, tím je teplota nižší. Léta jsou sušší. Zima je drsná, mrazivá, srážky ve formě sněhu.

Itálie

2008-11-01T05:12:00.000-07:00

Itálie
Rozloha = 301 278 km2
Počet obyvatel = 57 200 000

Přírodní podmínky
Povrch:
→ Apeninské pohoří
→ na severu Alpy – Dolomity, Benátské Alpy (= Bergamské Alpy)
- nížina → Pádská nížina
- sopky → Etna, Vesuv, Vulcano, Stromboli (Liparské ostrovy)

Vodstvo:
- nejhustěji je říční síť vyvinuta v severní Itálii, kde osu tvoří řeka Pád (nevytváří hlubší koryto),
je chráněna dvojitými hrázemi proti záplavám
- městem Řím protéká řeka Tibera (vodopády Aniente – výška 207 m) – po určité období roku
ztrácí řeka vodu
V Itálii je více než 500 jezer ledovcového původu.
Ledovcová jezera → Lago di Garda (největší jezero), Lago Maggiore, Lago di Como
Sopečná jezero → Lago di Bolsena
Lagunovité jezero → Lago Comacchio

Podnebí:
Hradba Alp zabraňuje pronikání studeného vzduchu od severu, proto má Itálie poměrně teplé klima. Léta jsou suchá a teplá, zimy jsou mírné a srážky ve formě deště. Průměrné lednové teploty jsou 7 – 12 °C. Itálie má obecně nedostatek srážek, přičemž množství srážek klesá ve směru od severu k jihu. Podnebí je středomořské.

Společenské atraktivity
Na území Itálie je soustředěna řada kulturně historických památek, z nichž řada představuje hodnoty světového významu. Nejznámější architektonické památky starověkého Říma jsou soustředěny právě v Římě.
Řím → Forum Romanum – náměstí, kde se soustředil veškerý politický, veřejný, ale i soudní
život ve Starém Římě
→ Koloseum – kruhový amfiteátr, který pojme až 50 tisíc diváků
→ Panteon – chrám kruhového půdorysu s kupolí o průměru 43 m
→ císařské lázně – Titovy, Diokleciánovy

Perlou románské architektury je zvonice v Pise, tzv. šikmá věž.
Ukázkou byzantské kultury je v Benátkách Chrám sv. Marka.
Nejvýznamnějšími gotickými stavbami jsou dómy v Miláně nebo ve Florencii, či dóžecí palác v Benátkách.
Nejmohutnější stavbou křesťanského světa je Chrám sv. Petra v Římě, který je postaven v renesančním slohu.
Umění renesance reprezentuje Michelangelova socha Davida ve Florencii a strop s vyobrazením Posledního soudu v Sixtinské kapli (Vatikán).
Klasicistní umění je zastoupeno užitkovými stavbami budov divadel v Neapoli a Miláně (La Scala).

Galerie:
→ Galleria de gli Uffiri – Florencie (Botticelli, Michelangelo, Rafael)
→ Galleria Palatina – Florencie (Tiziani, Rafael)
→ Galleria Borghes – Řím
→ Galleria dell Academia – Benátky
→ Pinacokeca – Vatikán

Muzea:
→ Národní muzeum v Neapoli
→ Kapitolské muzeum v Římě

Společensko-zábavné akce:
- festivaly populární hudby → San Reno
→ Agrigento
- festivaly vážné hudby → Florencie
→ Ravena
- divadelní představení v antickém amfiteátru v Siracuse
- karnevaly → Benátky – nejstarší evropský filmový festival
→ Viaregio

Portugalsko

2008-11-01T05:11:00.002-07:00

Portugalsko
Rozloha = 92 390 km2
Počet obyvatel = 9 850 000

Památky a CR
Disponuje podobnými a společenskými podmínkami jako Španělsko. Ročně se zde vystřídá asi 7 milionů zahraničních turistů. Největší návštěvnost má jižní pobřeží.

Střediska:
→ Albufeira
→ Etoril – léčivé termální prameny
- mezinárodní sportovní soutěže v golfu, dostizích a regata
→ Cascais – královská citadela je letním sídlem prezidenta
- býčí zápasy
→ ostrov Madeira – klimatické podmínky umožňují celoroční provoz rekreačních a lázeňských
zařízení
- produkce vína a banánů

Lisabon → hrad sv. Jiří
→ muzeum kočárů
→ Belémská věž

Coimbra → původně hlavní město Portugalska, ve 14. století sem byla přenesena univerzita
z Lisabonu

Evora – je nazývána muzeem portugalské architektury
→ Dianin chrám
→ Kostnice – 50 tisíc lidských lebek a jiných kostí zabudováno do stavby

Fátima – významné poutní místo

Další významné památky

2008-11-01T05:11:00.001-07:00

Další významné památky:
Sevilla → největší gotická katedrála v zemi
→ ze Sevilly vyplul Kolumbus na cestu, při níž objevil Ameriku
→ v roce 1992 se zde konala Světová výstava

Toledo - jedno z turisticky nejpřitažlivějších míst Španělska
→ Královský hrad Alcasar
→ Chrám Santa Maria la Blanca
→ muzea – Sefaditské muezum – židovské muzeum
- Muzeum inkvizice

Barcelona - dříve hlavní město Kastilie a později celého Španělska
→ Gotická čtvrt – soubor památek ohraničený středověkými hradbami, dominuje
gotická katedrála sv. Eulálie
→ Chrám sv. Petra z 10. století
→ Barcelona je centrem tzv. katalánské secese představované Gaudium – Sagrada
Família

Rekreace
1. oblast při Biskajském zálivu → Costa Verde
Střediska → San Sebastian – filmové festivaly, přímořské lázně

2. pobřeží Středozemního moře → Costa Brava
→ Costa Azahar
→ Costa Blanca
→ Costa del Sol

3. Baleráské ostrovy → Mallorca – Palma de Mallorca
Střediska → Paguera, Playa de Palma

4. Kanárské ostrovy – nejvýznamnější oblast dlouhodobé rekreace v Evropě
- správní středisko Las Palmas
- oblast bezcelního obchodu
Ostrovy → Gran Canaria, La Gomera, El Hiero, Tenerife, Fuerteventura, Lanzarote,
La Palma

Španělsko

2008-11-01T05:10:00.002-07:00

Španělsko
Rozloha = 504 783 km2
Počet obyvatel = 39,2 mil.

Přírodní podmínky:
Povrch:
- území Španělska vyplňuje vysoko položená náhorní plošina – Meseta. Z této plošiny vystupují jednotlivá pohoří, z nichž nejvyšší je Sierra Nevada (Mulhacen).
→ Pyrenejské pohoří
→ Kantaberské pohoří
→ Kastilské pohoří
→ Iberské pohoří
→ Sierra Morena
- nejvyšším vrcholem je Pico de Teide – na Kanárských ostrovech
- je zde pouze jedna nížina – Andaluská nížina, která je velmi teplá a pro turisty atraktivní.

Podnebí:
- Středomořské pobřeží a jižní Španělsko má podnebí typicky přímořské = léta jsou teplá a suchá
(cca 40 °C), zimy jsou mírné a deštivé (cca 5 – 10 °C)
- vnitrozemí Španělska má podnebí kontinentální = léta horká a suchá (cca 47 °C), zima – srážky
ve formě sněhu, mrazy mohou dosahovat – 25 °C
- severní Španělsko (při Biskajském zálivu) je ovlivněno Atlantským oceánem, podnebí je mírné,
oceánské = léta jsou chladnější a deštivá, zima je mírnější, deštivá
- roční úhrn srážek je asi 1 700 ml → Nejdeštivější místo je Santiago de Compostela (2 000 ml)

Vodstvo:
Významné řeky – Ebro, Duero, Guadiana, Guadalquivír

Kulturně historické památky
Ukázka pravěkého umění člověka → jeskyně Altamíra – malby na stěnách 14 000 roků staré

Památky z římské nadvlády → akvadukty v Sergovii
→ most přes řeku Tajo u města Alcantaré
→ amfiteátry v Meridě a Atalice

Památky z arabské nadvlády → mešita v Cordóbě
→ Alhambra v Granadě

Románská architektura → katedrála v Santiagu de Compostela, Burgosu, Toledu, Barceloně

Renesanční architektura → Escorial
Španělská muzea a galerie:
Madrid → Museo del Prado – Tizian, Rubens, Goya
→ Muzeum býčích zápasů
→ Museo Argueologico – památky od prehistorie až po středověk, mezi nimi památky
z Altamíry
→ Museo Colón – věnováno slavným mořeplavcům

Barcelona → Museo Picasso
→ Námořní muzeum – kopie Kolumbovy lodi Santa Maria

Moravský kras

2008-11-01T05:10:00.001-07:00

Moravský kras
- chráněná krajinná oblast
- nachází se severně od Brna na ploše cca 100 km2
- je významný zejména přírodními atraktivitami jako jsou kaňony, propasti, jeskyně

Povrchové jevy → Pustý a Suchý žleb
→ propast Macocha

Nejnavštěvovanější jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou
→ Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcárka, Sloupsko – Šusovské jeskyně

Méně navštěvovaná místa → Rudické propadání
→ Ochozská jeskyně

Společenské atraktivity → muzeum Moravského krasu
→ Blanenský zámek
→ Rájec pod Svitavou
→ Nový hrad

Českomoravská vrchovina

2008-11-01T05:09:00.002-07:00

- součástí Českomoravské vrchoviny jsou Žďárské vrchy

Letní rekreace → rybníky, turistika, cykloturistika, kempy

Zimní rekreace → běžecké lyžování

Rybníky → 3 Studně – Sykovec
→ Milovy, Velké Dářko

Lyžování → Nové Město na Moravě – hotel Sky – Zlatá lyže

Společenské atraktivity → Telč - chrám sv. Jana Nepomuckého
→ Havlíčkův Brod – muzeum K. H. Borovského
→ Lipnice – J. Vrchlický
→ Tišnov – Pernštejn

Orlické hory

2008-11-01T05:09:00.001-07:00

Orlické hory
- nacházejí se na severu Čech na hranicích s Polskem
- byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí v roce 1969
- mají využití zejména pro obyvatele Pardubicka a Královehradecka zejména v množství
využitelnosti – kulturně historické památky, turistika, rekreace

Společenské atraktivity → Nové Město nad Metují – městská památková reakce se zachovalým
renesančním jádrem
→ zámek Ratibořice s blízkým Babiččiným údolím a Starým Bělidlem
→ město Hronov – rodné město Aloise Jiráska. Najdeme zde Jiráskův
rodný dům s muzeem – každoročně zde probíhá
přehlídka amatérských divadel

Zimní rekreační střediska → Říčky, Čemkovice, Deštné

Beskydy

2008-11-01T05:08:00.003-07:00

Beskydy
- oblast má velký význam pro zimní rekreaci, turistiku, cykloturistiku a zejména sportovní zázemí pro Ostravsko

Zimní rekreace → skoky na lyžích – Frenštát pod Radhoštěm
→ sjezdové lyžování – hora Soláň, Krůň, Bílá – Mezivodí, Velké Karlovice,
Pustevny

Přírodní atraktivity → jeskyně Šipka, Zbrašovské jeskyně
→ Hranická propast

Společenské atraktivity → Valašské muzeum v přírodě
→ Pustevny – soubor dřevěných staveb architekta Ďurkoviče –
Maměnka, Libušín
→ kamenná socha Radegast
→ kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
→ dřevěný hotel Radegast
→ kloboučnické muzeum Tonak v Novém Jičíně
→ muzeum automobilů Tatra v Kopřivnici

Jeseníky

2008-11-01T05:08:00.001-07:00

Jeseníky
- nacházejí se v severní části Moravy a dělí se na 4 části:
1. Hrubý Jeseník – Praděd
2. Nízký Jeseník
3. pásmo Kralického sněžníku – Kralický sněžník
4. Rychlebské hory – Smrk

Jeseníky disponují velkým množstvím přírodních atraktivit, velkým množstvím zimních lyžařských středisek, oblast je vhodná pro turistiku, cykloturistiku a lázeňství.

Přírodní atraktivity → jeskyně – Na Pomezí, Na Špičáku
→ rašeliniště – Rejvís, Skřítek

Společenské atraktivity → zámek Velké Losiny
→ městečko Fulnek – pomník J. A. Komenského
→ lázně – Velké Losiny (je zde i muzeum výroby papíru), Lipová, lázně
Jeseník (= Priznitzovy lázně)

Zimní rekreační střediska → Malá Hora, Červenohorské sedlo, Ramzová, Petříkov – Ostružná,
Dolní Morava

Západočeské lázně

2008-11-01T05:07:00.000-07:00

Západočeské lázně
= Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně

Karlovy Vary
- 12 léčebných pramenů, většinou studené. Jsou používány jako pitná kůra, jsou zde i vřídla – nejznámější je Mlýnský pramen. Vyrábí se zde mattonka, becherovka a porcelán. Probíhá zde Karlovarský filmový festival, Miss ČR, mezinárodní golfový turnaj (24 jamek) nebo koncerty na kolonádě.

Mariánské lázně
- 40 minerálních pramenů, studené. Nachází se zde zpívající fontána, hotel Golf, dlouhá plochá dráha.

Krkonoše
- jsou nejvýznamnější horskou oblastí. Jako první v republice byl v roce 1963 vyhlášen KRNAP.
- vhodné přírodní podmínky předurčují oblast pro zimní a letní rekreaci, turistiku a zimní sporty.
- mezi nejvíce navštěvovaná střediska patří: Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov
(skoky na lyžích)

Turistika - Sněžka a vrcholová trasa, která prochází i částečně po česko-polské hranici. Na této
cestě můžeme vidět Mužské a Dívčí kameny nebo Sněžné jámy.

Jánské lázně – lázeňské středisko a středisko zimních sportů

Šumava
- Národní park vyhlášen roku 1991
- oblast je vhodná pro letní i zimní rekreaci – vodní sporty, rybolov, turistika, kulturní památky

Střediska zimní rekreace – Hoisova Stráž, Železná Ruda, Kubova huť, Churáňov

Střediska letní rekreace → horní tok Vltavy, Lipno

Přírodní atraktivity → ledovcová jezera – Černé a Čertovo
→ rašeliniště
→ Boubínský prales
→ klášter ve Vyšším Brodě
→ zámky – Vimper, Volary
→ hrad Rábí

Činitele rozvoje a rozmisteni v ČR

2008-11-01T05:04:00.000-07:00

1. Selektivní (stimulační) faktory:
→ objektivní – vnitropolitická situace, politická struktura, ekonomické předpoklady a
fond volného času
→ subjektivní – řada psychologických a dalších pohnutek ovlivněných kulturní úrovní
obyvatel, reklamou, propagací apod.
2. Lokalizační podmínky:
- mají rozhodující postavení při umístění realizace cestovního ruchu. Rozhodují také
o funkčním využití konkrétní oblasti, nebo jen střediska cestovního ruchu.
Dělí se:
• přírodní podmínky
→ klimatické podmínky – pro CR má největší význam mírný a subtropický podnebný
pás, protože tam jsou velmi příznivé podmínky. Tyto
klimatické podmínky mají vliv na časový průběh realizace
cestovního ruchu – sezónnost.
→ hydrologické podmínky – podzemní vody dávají předpoklady pro bodovou
koncentraci CR – lázně (termální, minerální), gejzíry
(Island, Nový Zéland), povrchové vody. Z hlediska
přitažlivosti pro CR mají největší význam mořská pobřeží.
Velká návštěvnost je zejména u jezer ledovcového původu.
Řeky – mají vliv na uspokojování krátkodobé rekreace a
obyčejně je tato rekreace vybudována u velkých měst:
vodopády, kaňony.
→ reliéf a morfologické podmínky – horizontální (mořská pobřeží), vertikální
(nadmořská výška)
→ rostlinstvo a živočišstvo – zřizování přírodních rezervací, národních parků (např.
národní park Serengeti), lov, rybolov. V ČR se zájem
soustřeďuje (z hlediska rostlin) na Žofínský prales,
Boubínský prales nebo tzv. vřesoviště a rašeliniště (Rejvís,
Skřítek), lužní lesy (Podyjí, Podunají).
• společenské podmínky – uspokojují poptávku hlavně po vzdělání, zábavě a poučení. Jejich
rysem je značná koncentrace
→ kulturní a historické památky – mají mezi společenskými podmínkami největší váhu.
Patří sem architektonická díla (kostely, historická
jádra měst, užitkové stavby, malířská a sochařská
díla, kulturně historické památky)
→ kulturní akce a zařízení – patří sem skanzeny, muzea, galerie, divadelní představení,
hudební festivaly (Vídeňská opera)
→ sportovní a zábavní akce – Prater ve Vídni, Disneyland, aquaparky, festivaly
(v Cannes, v Benátkách), náboženské akce a náboženské
poutě (Mariazell, Mekka, Vatikán), olympijské hry,
mistrovství světa v různých sportech, karnevaly (Rio de
Janeiro, Benátky), býčí zápasy (Madrid).
3. Realizační podmínky:
- mají dominantní postavení při konečné fázi uskutečňování různých forem CR. Pomáhají
nám dosáhnout místa realizace, pomáhají nám využít oblasti různých služeb. Patří sem:
doprava, ubytování, stravování.

Využití kapacit ubytovacích zařízení

2008-08-03T05:26:00.002-07:00

Využití lůžek, které uvádí ČSÚ ve svých publikacích od roku 1996, se týká pouze hotelů a penzionů, a proto i následující tabulky obsahují pouze tyto údaje.
3.2.1. Využití kapacit podle druhů a kategorií UZ
Celkové čisté využití lůžek se do roku 1999 pohybovalo přibližně kolem 35 %, podstatně se však zvýšilo v roce 2000, kdy dosáhlo výše 46 %, v roce 2001 došlo k nepatrnému snížení na 45,1 %. V roce 2002 se projevil pokles počtu zahraničích turistů, kteří navštívili Českou republiku a celkové čisté využití lůžek pokleslo až na 41,8 % a v roce 2003 pokles pokračoval. Tento pokles mohl být způsoben zvyšujícím se počtem hromadných ubytovacích zařízení v ČR. Pouze v hotelech se využití lůžek pohybovalo na mírně vyšší úrovni. Do roku 1999 zhruba kolem 37 %, přičemž v roce 2000 se zvýšilo na 49,2 % a v roce 2001 stejně jako u využití celkového dochází k mírnému snížení na 47,1 %. Z jednotlivých kategorií vykazovaly nejvyšší míru využití lůžek pětihvězdičkové hotely (kolem 55 %, v roce 2000 dokonce 61,1 %, ale v roce 2001 dochází opět ke snížení na 55,8 % a tento pokles pokračoval i v roce 2002, a to z důvodu zvyšujícího se počtu 5* hotelů), dále pak následovaly hotely čtyř a tříhvězdičkové. Využití lůžek v penzionech se pohybovalo na podstatně nižší úrovni, až v roce 2000 vystoupilo nad 30 % (35,1 %) a v roce 2001 dosáhlo výše 34,5 %.

Ubytovací zařízení v České republice

2008-08-03T05:26:00.001-07:00

3.1. Kapacity ubytovacích zařízení
Dostatečný počet ubytovacích zařízení v odpovídající kvalitě a geografickém rozmístění je jednou ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu. V České republice bylo v roce 2001 celkem 12 307 ubytovacích zařízení, přičemž z tohoto počtu bylo 1 916 hotelů a 1 660 penzionů. V tabulce č. 14 je uveden podrobný počet ubytovacích zařízení (dále jen UZ) až od roku 1995, neboť předtím byly kapacity sledovány v odlišné struktuře.
Vývoj kapacit UZ prošel za sledované období poměrně bouřlivým vývojem. Z původního počtu 1 132 UZ v roce 1992 došlo po postupném růstu v letech 1993 a 1994 ke skoku a v roce 1995 už celkový počet UZ činil 3 030. V roce 1996 došlo k dalšímu, a to ještě výraznějšímu skoku na 10 018 UZ. Po určitém poklesu v roce 1997 došlo v dalším roce opět k nárůstu na 13 268, v letech 1999 až 2001 pak počet UZ mírně poklesl. Počet hotelů vzrostl ve sledovaném období, z 983 (v roce 1995) na 1 916 hotelů (v roce 2001), tj. o 95 %.
V roce 2002 změnil Český statistický úřad metodiku zjišťování počtu UZ a proti předchozím rokům přestal evidovat individuální UZ. Pokud porovnáme pouze hromadná UZ3, tak v roce 2002 bylo zaznamenáno nejvíce hromadných UZ 9 098, to znamená o 30 % více než v roce 2001. Výrazně se zvýšil počet 5* hotelů z 10 v roce 2001 na 17 v roce 2002 a počet 4* hotelů vzrostl o 22 %.
Poněkud odlišně se vyvíjela lůžková kapacita hromadných UZ. U celkového počtu lůžek hromadných UZ docházelo k růstu až do roku 1999, kdy bylo dosaženo počtu 462 126 lůžek. V roce 2000 pak nastal mírný pokles a v roce 2003 bylo dosaženo maxima a to počtu 524 814. Počet lůžek v hotelích vzrostl během sledovaného období z 114 072 lůžek v roce 1995 na 181 174 lůžek v roce 2000. V roce 2001 dochází k mírnému poklesu na 174 726 lůžek. Nárůst lůžkové kapacity v hotelích ČR za období 1995 - 2001 představuje 53 %. K největšímu nárůstu přitom došlo u hotelů kategorie ***, a to o 88 %. V roce 2002 bylo registrováno 5 087 hotelů a podobných ubytovacích zařízeních.

Navštěvnost turistů : 2000 - 2002

2008-08-03T05:25:00.000-07:00

I v novém uspořádání krajů si svoji neotřesitelnou první pozici zachovala Praha (v roce 2000 39,4 %, v roce 2001 dokonce 47,6 %). Ostatní nové kraje už mají podstatně menší podíly, žádný z nich nepřekročil v roce 2001 hranici 7 %. V roce 2002 do Prahy zavítalo 47,1 % zahraničních turistů. Oproti předchozím letům si polepšil Karlovarský kraj na druhé straně Moravskoslezský kraj v roce 2002 navštívilo 2,9 % ze všech zahraničních turistů, kteří přijeli do ČR (pro srovnání v roce 2000 sem zavítalo 4,3 % zahraničních turistů).

2.1.4. Sezonalita
Údaje o příjezdech jsou v jednotlivých měsících sledovány až od roku 1994. Je možné říci, že příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Naopak největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Rok 2002 měl specifický průběh. Povodně, které zasáhly Českou republiku v polovině srpna, se promítly i v počtu turistů. Do ČR zavítalo pouze 9,7 % turistů (12,4 v roce 2001). Jak bylo již výše zmíněno, na začátku roku 2003 byl cestovní ruch ovlivněn válečným konfliktem. V prvních měsících roku 2003 byl v porovnání s předchozími roky zaznamenán pokles turistů. Také nemoc SARS se projevila na sezonalitě v květnu a červnu. Konec roku 2003 pak vykazoval nadprůměrné počty turistů, v listopadu a prosinci jsme zaznamenali více než 6 % turistů.

2.1.5. Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2003)
Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijelo ze sousedního Německa (podíl 27,1 % v roce 2003), na druhém místě figuruje Slovensko (11,1 %). Pořadí na ostatních místech se v jednotlivých letech měnilo, v první desítce ale většinou figurovaly stejné země – Velká Británie, Polsko, Itálie, Nizozemsko, USA, Rakousko, Francie, Rusko, občas se objevilo např. také Dánsko a Izrael. V následujícím textu je naznačen základní vývoj u deseti hlavních zdrojových zemí (top 10 podle stavu v roce 2003, jedná se o všechny turisty, kteří navštívili Českou republiku).

Celkový počet zahraničních turistů v České republice

2008-08-03T05:24:00.000-07:00

Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turishttp://www.blogger.com/post-edit.g?blogID=8468416993280250259&postID=4710987282335237314tů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice.
Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních.
Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %, v dalších letech byl pak zaznamenán mírný pokles a stagnace.

2.1.3. Zahraniční turisté v krajích
Vývoj počtu turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit na dvě různá období, a to z důvodu nového státoprávního uspořádání, kdy původních osm krajů bylo v roce 2000 rozděleno do čtrnácti, a proto i uvedené tabulky a grafy jsou rozděleny na dvě období (1992-1999 a 2000-2001).
V roce 2001 navíc ještě dochází ke změnám názvů některých krajů: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj.
• 1992 – 1999
Nikoho asi nepřekvapí, že velká většina turistů strávila svůj pobyt v Praze. Po počátečním nárůstu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospěch ostatních krajů, přičemž počet turistů v Praze klesal i v absolutních hodnotách.
Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl na počátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v průběhu let po počátečním nárůstu od roku 1995 snižoval a ustálil se na hodnotě 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce 1999 4. místo. Západočeský kraj byl na počátku i na konci sledovaného období na třetím místě a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupně předstiženy Východočeským krajem, jehož podíl se v daném období téměř zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v pořadí byl na konci sledovaného období Severočeský kraj (8,5 %), dále Jihočeský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a posledním byl Středočeský kraj (6,4 %).

V roce 2003

2008-08-03T05:23:00.002-07:00

se mezinárodní cestovní ruch potýkal s dalšími těžkostmi. Třemi hlavními negativními faktory byly válečný konflikt v Iráku, nemoc SARS a přetrvávající slabá ekonomika. Všechny se projevily paralelně ve stejnou dobu. Irácký konflikt a vysoký stupeň nejistoty utlumil cestovní ruch v prvním čtvrtletí roku 2003 na celém světě. Růst cestovního ruchu v Asii a oblasti Pacifiku byl narušen výskytem nemoci SARS, která způsobila v dubnu a květnu mnoha destinacím pokles příjezdů o více než polovinu. Předběžné odhady výsledků za celý rok 2003 ukazují, že objem celosvětového cestovního ruchu měřeného na počet mezinárodních příjezdů se snížil o více než 1 %. Evropa setrvala na stejné úrovni jako v roce 2002 (0 %). Česká republika zaznamenala růst v roce 2003 oproti roku 2002 v počtu zahraničních turistů a to o 7 %. V roce 2003 přijelo do České republiky 5 075 756 zahraničních turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. Celkem však zavítalo do České republiky 6 723 513 zahraničních turistů, když k těm, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních připočteme turisty, kteří přijeli individuálně a ubytovali se v soukromí, u příbuzných a známých, pronajali si byt ap.
Další sledovaná kategorie, počet přenocování, zaznamenala obdobný vývoj, avšak maxima dosáhla již o rok dříve, tj. v roce 1998. V následujících dvou letech pak došlo k poklesu, ale v roce 2001 se počet přenocování opět zvýšil na 16 853 859, což znamená nárůst o 2,3 %. Jak již bylo výše zmíněno, v roce 2002 přijelo do ČR méně zahraničních turistů. Také počet přenocování se oproti roku 2001 snížil o 7,6 %. V roce 2003 vzrostl počet přenocování na 16 510 618, tj. o 6 %.
Dalším významným údajem je průměrná délka pobytu zahraničního turisty. Zde dochází k pozitivnímu vývoji, kdy délka pobytu vzrostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce 2000. Údaj za rok 2001 ukazuje na mírné snížení, a to na 4,2 dne. V letech 2002 a 2003 se průměrná délka pobytu zahraničního turisty pohybovalo kolem 4,3 dní. Navíc je nutné upozornit, že se jedná o průměrnou délku pobytu turisty v jednom ubytovacím zařízení, takže pokud turista cestuje a využije služeb většího počtu ubytovacích zařízení, jeho skutečná délka pobytu je vyšší.

Příjezdový cestovní ruch

2008-08-03T05:23:00.001-07:00

2.1. Zahraniční turisté v ČR1
Pro zhodnocení vývoje cestovního ruchu je podstatnější kategorie zahraničních turistů. Ta je Českým statistickým úřadem sledována ve formě jejích příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení a pokud se turista ubytuje u příbuzných nebo známých, není tento počet ve statistikách zachycen. Agentura CzechTourism vypracovala na základě výsledků studie o příjezdovém cestovním ruchu České republiky, kterou pro ni v roce 2003 prováděla společnost General Marketing, odhady celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky. V těchto odhadech jsou zahrnuti jednak zahraniční turisté, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, a také zahraniční turisté, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných či známých, v pronajatých bytech ap.
2.1.1. Celkové počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních
Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení, od roku 1992 každoročně narůstal až do roku 1999, v roce 2000 došlo podle údajů ČSÚ k významnému poklesu2 - v meziročním srovnání o 16,8 %, a to navzdory tomu, že se konalo několik významných akcí, o nichž se předpokládalo, že přispějí ke zvýšení návštěvnosti (např. Praha - evropské město kultury či výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky apod.) Obdobný vývoj vykazovaly i jiné zdroje, např. European Travel Monitor společnosti IPK, který nám ovšem přisoudil podstatně menší pokles, a to 8,1 %, navíc jím vykazovaný počet zahraničních turistů v ČR je vyšší než podle údajů ČSÚ. Podle údajů zjištěných v roce 2001 se celkový počet turistů opět zvýšil (5 193 973, tj. meziroční nárůst o 11,3%).
Začátek roku 2002 byl výrazně ovlivněn teroristickými útoky na New York z 11. září 2001. V mezinárodním cestovním ruchu panovala v prvních měsících roku 2002 stále obava z cestování. Toto napětí se postupně uvolňovalo a lidé začali opět více cestovat. Ve druhé polovině měsíce srpna byla Česká republika ochromena povodněmi, které zasáhly především Čechy. Konec roku 2002 byl zasažen přípravou na válečný konflikt v Iráku a lidé omezovali cesty do vzdálenějších destinací. V roce 2002 přicestovalo do České republiky o 8,7 % méně zahraničních turistů než v roce 2001.

Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě

2008-08-03T05:22:00.004-07:00

Cestovní ruch je celosvětově označován jako hlavní složka exportu. V roce 2002 dle World Tourism Organization dosáhly příjmy ze světového cestovního ruchu 605 mld. Euro, což představuje 7,5 % mezinárodního obchodu. Cestovní ruch tak zaujímá téměř stejně významné postavení ve světovém vývozu jako telekomunikace, ropný, chemický a automobilový průmysl. Příjmy z cestovního ruchu v České republice se v roce 2003 podílely na celkovém exportu 7,3 %.
V českých podmínkách není sice cestovní ruch prvním exportním odvětvím, v pomyslném srovnání s jednotlivými skupinami zboží v komoditní struktuře českého zahraničního obchodu (komoditní struktura SITC) však zaujímá velmi významné postavení – v uplynulých deseti letech se pohyboval mezi 3. a 4. místem.
V roce 1993 byl v tomto srovnání cestovní ruch na 4. místě, ze kterého se v příštím roce posunul o jednu příčku výše, na 3. místo, kde se udržel až do roku 1998. Vzhledem k postupnému snižování devizových příjmů z cestovního ruchu se toto odvětví posunulo v roce 1999 zpět na pomyslné 4. místo s narůstajícím odstupem od pomyslné třetí skupiny – hotových výrobků. Tuto 4. pozici si cestovní ruch udržel až do roku 2003.

Po roce 1989

2008-08-03T05:22:00.003-07:00

1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu
Význam cestovního ruchu pro ekonomiku každého státu není třeba příliš rozebírat. Obzvláště to platí pro menší země, které nedisponují množstvím nerostných surovin či jiných lehce zpeněžitelných výstupů. České republice přinesl cestovní ruch za rok 2003 do státního rozpočtu 3,55 mld. USD a podílel se tak 4,2 % na tvorbě HDP.
1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu
Vývoj devizových příjmů můžeme rozdělit do dvou základních etap – v první etapě docházelo k jejich růstu, který vyvrcholil v roce 1996, kdy příjmy dosáhly svého dosavadního maxima ve výši 4,1 mld. USD, ve druhé etapě došlo naopak k poklesu, nejprve mírnějšímu, který ještě nevylučoval opětné obnovení růstu, ale v roce 1999 příjmy opět poklesly a stejná situace nastala i v roce 2000. Údaje za rok 2001 ukazují, že došlo k mírnému růstu - devizové příjmy v dolarovém vyjádření za rok 2001 vzrostly proti stejnému období předcházejícího roku o 4,2 %. Avšak v roce 2002 byl zaznamenán pokles. V roce 2003 dosáhly devizové příjmy z cestovního ruchu 3,6 mld. USD. To znamená nárůst o 20,8 % oproti roku 2002. V korunovém vyjádření vzrostly devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2003 o 4,2 % na 100,3 mld. Kč

1.2. Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích
Absolutní velikost devizových příjmů z cestovního ruchu umožňuje získat základní představu o jeho přínosech, ale pro hodnocení významu tohoto odvětví v ekonomice jsou podstatnější spíše podílové ukazatele.
• Podíl devizových příjmů z CR na HDP – z tab. 2 je zřejmé, že u tohoto ukazatele docházelo do roku 1996 k pozitivnímu vývoji, kdy dosáhl svého dosavadního maxima. V letech 1997 a 1998 došlo k mírnému poklesu, který pokračoval větším poklesem v roce 1999. V roce 2000 ukazatel jen mírně překročil úroveň předchozího roku. Tento vývoj lze odůvodnit jednak tím, že absolutní výše HDP (v běžných cenách) za sledované období meziročně stále narůstala a dále samozřejmě i tím, že od roku 1997 absolutní výše devizových příjmů klesá. V roce 2001 došlo opět k poklesu tohoto ukazatele a to na úroveň roku 1995. Pokles podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP pokračoval i v roce 2002, kdy dosahoval 4,2 %. Podíl 4,2 % si udržel i v roce 2003.
• Podíl devizových příjmů z CR na exportu – i tento ukazatel dosáhl svého maxima v r. 1996 a od té doby vykazuje klesající tendenci. V roce 2003 se dokonce dostal na nižší úroveň než v roce 1993, kdy k nám ovšem jezdilo podstatně méně turistů. Tento nepříznivý vývoj je opět z části způsoben neustálým růstem celkových exportních příjmů.
• Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb – i zde můžeme sledovat obdobný vývoj jako u předešlých ukazatelů. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 1997 a také v roce následujícím, od roku 1999 však hodnota ukazatele klesá a v roce 2001 došlo jen k mírnému růstu proti roku 2000. V roce 2002 byl zaznamenán opět pokles a to až na 41,7 % následující rok 2003 představoval již obrat k lepšímu a podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb dosáhl 45,8 %.

Vývojové etapy po roce 1945

2008-08-03T05:22:00.001-07:00

Po druhé světové válce dochází k vytvoření dvou odlišných hospodářských a politických soustav a tím i k zahájení etapy odlišného vývoje v rámci těchto soustav. V prvních letech nastal všeobecný útlum cestovního ruchu a veškeré síly byly soustředěny na obnovu válkou poznamenaných hospodářství. V tomto období se uskutečňovaly tzv. pietní cesty do míst, se kterými byli lidé nějakým osudovým způsobem osobně spjati.

Po roce 1948 bylo cestování omezeno téměř výhradně na cesty uvnitř bloků a cestovní ruch se začal v rámci jednotlivých bloků vyvíjet zcela odlišně. V kapitalistických zemích převládal cestovní ruch individuální a v socialistických zemích byl podporován rozvoj cestovního ruchu vázaného (rekreace ROH, závodní rekreace, zájezdy kolektivů apod.).

V Československu, ve srovnání s obdobím do druhé světové války, silně do oblasti cestovního ruchu zasahovat stát. Stát převzal zcela řízení politiky zahraničního cestovního ruchu a přijal mnoho opatření v oblasti domácího cestovního ruchu. Tato tendence trvala téměř do roku 1989.

V padesátých letech byla v Československu zahájena éra chataření a chalupaření, která přetrvává dodnes. Rozvíjel se především krátkodobý cestovní ruch. V této oblasti cestovního ruchu patříme dodnes mezi přední země světa.

Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let se napětí mezi bloky zmírnilo, což se projevilo také v oblasti cestovního ruchu a některá opatření omezující cestování zejména administrativního charakteru byla zrušena. Regulační opatření však nebyla zcela odstraněna.

V osmdesátých letech došlo k dalšímu uvolnění cestování mezi bloky, které vyvrcholilo v roce 1989.
Čísla

V období od roku 1948 vzrostl počet účastníků domácího i zahraničního cestovního ruchu z 10,6 milionů v roce 1948 na 186,6 milionů v roce 1989, což představovalo téměř osmnáctinásobné zvýšení účasti na cestovním ruchu v roce 1989 ve srovnání s rokem 1948.

Pokud jde o příjezdový cestovní ruch, převažují zcela příjezdy občanů ze socialistických zemí. V roce 1974 přijelo do bývalého Československa cca 11,8 mil. zahraničních návštěvníků (z toho 10,9 mil. osob ze socialistických zemí), v roce 1981 to bylo cca 17,7 mil. osob (z toho 16,7 mil. osob ze socialistických zemí). Kolem 60% návštěvníků ze socialistických zemí tvořili jednodenní návštěvníci (tzn. bez přenocování), zejména z Polska, NDR a Maďarska.

Seminární práce z předmětu: Cestovní ruch, Téma: Cestovní ruch před a po roce 1989 v ČR

2008-08-03T05:20:00.000-07:00

Vývoj cestovního ruchu v Československu do roku 1989

Rozvoj cestovního ruchu mezi dvěma světovými válkami

Cestovní ruch se v Českých zemích vyvíjel až do 2. světové války stejně jako v ostatních zemích Evropy. V období mezi dvěma světovými válkami patřila Česká republika k vyspělým evropským zemím, která investovala i do rozvoje cestovního ruchu, mimo jiné do rozvoje lázeňství.

V tomto období se účastnily cestovního ruchu především majetnější vrstvy obyvatelstva, které měly zajištěny podmínky existence a větší nárok na dovolenou. Byli to zejména samostatní podnikatelé, živnostníci, ostatní zaměstnanci vyšších platových tříd a lépe placené úřednictvo všeho druhu. I zde však byl cestovní ruch diferencován podle majetkových možností. Bylo možné prožít dovolenou ve velmi luxusních a drahých zařízeních, ale také v malých hotelích a ubytovacích hostincích malých měst, popř. již tehdy v soukromí (v pronajatém bytě nebo u příbuzných a známých na vesnici).

V roce 1937, tedy už v době hospodářské recese, se domácího cestovního ruchu zúčastnilo celkem 3 745 107 č. obyvatel. Průměrná délka pobytu byla 5 dní. Československo v té době navštívilo celkem více než půl milionu zahraničních návštěvníků a průměrná délka jejich pobytu byla 8 dní.

Pro děti existovaly v té době v malé míře letní sportovní tábory sportovních organizací, pro děti z nemajetných rodin se pořádaly tzv. fereální osady, podporované z veřejných prostředků, jejichž kapacity však zdaleka nepostačovaly. U dělnických povolání, často sezónních, nebyly vytvořeny ani formálně vhodné podmínky pro dovolenou na zotavenou. I letní tábory pořádané organizacemi, jejichž byli dělníci členy, byly vzhledem k výši poplatků často nad finanční možnosti dělnických rodin. Mladí dělníci hledali náhražku v trampingu, který byl určitou specifickou formou cestovního ruchu typickou pro Československo v tomto období a který do určité míry předznamenal další specifikum, a to vývoj chataření po druhé světové válce.
Přestože v tomto období vzniklo více podniků cestovního ruchu, měl největší podíl na organizovaném formování cestovního ruchu podnik Čedok – Československá dopravní kancelář, která vznikla již v roce 1920 a postupně si vybudovala prioritní postavení nejen v tehdejším Československu, ale zařadila se i mezi největší kanceláře ve světe.

Použitá literatura (ZDROJE)

2008-08-03T05:19:00.002-07:00

Propagační materiály sdružení pro podporu cestovního ruchu Region Vysočina
Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství – MagConsulting, Praha 2000
Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2000 - ČCCR
Statistická ročenka HN 2001
Cestovní atlas České republiky
Strategie rozvoje Jihlavského kraje (zpracovala společnost GaREP spol. s r.o., březen 1999)
Program rozvoje Jihlavského kraje (zpracovala společnost GaREP spol. s r.o., listopad 2000)
C.O.T. Business 9/2001, s. 38-40

Další zdroje:
http://www.cccr-info.cz
http://www.mmr.cz
http://www.czso.cz
http://www.region-vysocina.cz
http://www.kr-vysocina.cz
http://www.rda-vysocina.cz
http://www.jihlava.cz

Příloha - Přehled vybraných turistických informačních středisek

Bystřice nad Pernštejnem, Městské informační centrum
PSČ 59301, Masarykovo nám. 9, okr. Žďár nad Sázavou
tel. 05052376 info-knih-by@bpnet.cz

Havlíčkův Brod, Turistické informační centrum – ADA TOUR
PSČ 58001 Havlíčkovo nám. 56, okr. Havlíčkův Brod
Tel. 0451 23464 adatour@adatour.cz www.adatour.cz

Humpolec, Městské kulturní a informační středisko
PSČ 39601 Horní nám. 300, okr. Pelhřimov
Tel. 0367 532479 mekis@infohumpolec.cz www.infohumpolec.cz

Jihlava, Turistické informační středisko
PSČ 58601 Masarykovo nám. 19, okr. Jihlava
Tel. 066 7308034 edbji@pvtnet.cz, infojihlava@ji.cz www.jihlava.cz

Kamenice nad Lipou , Informační centrum MěÚ
PSČ 39401 Nám. čs. armády 52, okr. Pelhřimov
Tel. 0364 432 193

Ledeč nad Sázavou, Informační centrum
PSČ 58401 Husovo nám. 60, okr. Havlíčkův Brod
Tel. 0542 621471 is@ledec-net.cz

Luka nad Jihlavou, Informační, poradenské a vzdělávací centrum Loucko
PSČ 58822, 9. května 675, okr. Jihlava
Tel. 066 7219595 knih.luka@post.cz

Moravské Budějovice, Městské kulturní středisko-Informační centrum
PSČ 67600, Purcnerova 62, okr. Třebíč
Tel. 0617 42 18 26 beseda@mbnet.cz

Náměšť nad Oslavou, Městské kulturní středisko-Informační centrum
PSČ 67571, Masarykovo nám. 100, okr. Třebíč
Tel. 0509 620493 mks-namnest@iol.cz www.namestnosl.cz

Nové město na Moravě, Městské informační centrum
PSČ 59231, Vratislavovo nám. 97, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0616 650215 ic@nmnm.cz www.nmnm.cz

Pelhřimov, Informační centrum Kulturního střediska
PSČ 39301, Masarykovo nám. 1, okr. Pelhřimov
Tel. 0366 326924 info@pelhrimov-mesto.cz www.pelhrimov-mesto.cz

Přibyslav, Informační centrum – Městské muzeum
PSČ 58822, Vyšehrad 271, okr. Havlíčkův Brod
Tel. 0451 484361

Telč, Informační středisko MěÚ Telč
PSČ 58856, Nám. Zachariáše z Hradce 10, okr. Jihlava
Tel. 0667243145 info@telc-etc.cz www.telc-etc.cz

Třebíč, Městské turistické a informační centrum
PSČ 67401, Karlovo nám. 56, okr. Třebíč
Tel. 0618 896120 mtic-trebic@post.cz www.trebic-city.cz

Velká Bíteš, Informační centrum-Klub kultury
PSČ 59501, Masarykovo nám. 5, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0619 532342

Velké Meziříčí, Informační centrum MěÚ
PSČ 59413, Radnická 29/1, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0619 501107 ic@mestovm.cz www.mestovm.cz

Žďár nad Sázavou, Informační a turistické centrum zámek Žďár
PSČ 59101, Zámek 2, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0616 643420 s_ruzicka@mx.zdas.cz

Žďár nad Sázavou, Informační a turistické centrum – Santini tour
PSČ 591 01, Nám. republiky, Stará radnice, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0616 28539 info@santini-tour.cz www.zdasns.cz

Závěr:

2008-08-03T05:19:00.001-07:00

Závěrem bychom rádi shrnuli poznatky a hlavně doporučení, které jsou nutným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Vysočina. Podle našeho názoru se kraj Vysočina prezentuje poměrně dobře, a to hlavně díky sdružení pro podporu cestovního ruchu Region Vysočina. Region se prezentuje jak v tisku a na Internetu (velmi kvalitní www stránky), tak i každoročně na výstavách a veletrzích.
Činnost Regionu Vysočina však sama o sobě nestačí, pod touto regionální dimenzí (ani sdružení neplní zdaleka všechny potřebné funkce na úrovni regionálního managementu) však již neexistují lokální úrovně (turistické mikroregiony, turistické spolky), které by zajišťovaly základní činnost a funkce životaschopného turistického regionu. Především chybí propojení aktivit mezi podnikatelskou sférou a veřejnou sférou při přípravě projektů, společné propagace a marketingu.
Dalším omezením rozvoje cestovního ruchu na Vysočině je neexistence jednotného turistického informačního a rezervačního systému.
Základním předpokladem pro rovoj cestovního ruchu v regionu je nabídka vlastních turistických produktů. V tomto směru by úsilí v kraji Vysočina mělo směřovat zejména do programů ekologicky šetrné turistiky s důrazem na přeshraniční spolupráci.
Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj CR je kvalitní turistická infrastruktura. Zatím se její kvalita jeví jako nedostatečná a navíc existují značné rozdíly v úrovni nabízených služeb.
Vedle realizace nezbytných opatření na regionální úrovni bude potřeba i daleko účinnější a nezbytná podpora z celostátní úrovně, zejména v otázce systému organizace a činnosti informačních turistických center, celorepublikové a regionální propagace a reklamy, dále pak podpory a regenerace a obnovy kulturních a historických památek, které mají značný význam v celoevropském i celosvětovém kontextu.

Cílové skupiny:

2008-08-03T05:18:00.002-07:00

soukromý sektor, města a obce, region Vysočina, existující sdružení, KČT,
Odpovědné instituce (garanti): Krajský úřad, region Vysočina, RRA, MMR ČR
Geografické pokrytí: celé území kraje
Délka realizace opatření: v celém horizontu Programu rozvoje Jihlavského kraje
Financování: viz finanční plán
Vazba na ostatní opatření:
Za nezbytný předpoklad úspěšnosti projektu je nutné považovat v této problematice iniciaci Krajského fondu pro podporu cestovního ruchu, kapitola Podpora MSP při budování a modernizaci základní a doprovodné turistické infrastruktury.

Realizace těchto priorit předpokládá jednak podporu na regionální úrovni v rámci vlastní regionální politiky (zejména budování turistické organizační struktury, regionální turistický marketing, zřízení krajského fondu na podporu budování turistické infrastruktury, profesní příprava a vzdělávání), jednak i daleko účinnější podporu z celostátní úrovně (zatím jen proklamované v koncepci státní politiky podpory rozvoje cestovního ruchu), a to zejména v otázkách systému organizace a činnosti turistických informačních center (standardy, spolufinancování, celostátní informační a rezervační systém), celorepublikové a regionální propagace a reklamy, dále pak podpory regenerace zejména kulturních a historických památek, které mají značné šance v celoevropském, selektivně i celosvětovém kontextu.

Aktivity naplňující opatření:

2008-08-03T05:18:00.001-07:00

• Budování základní turistické infrastruktury (ubytování, gastronomie)
• Budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (sportovní a společenská centra, fitnes centra, plavecké bazény, půjčovny kol, lyží apod.)
• Podpora rozvoje zimní turistiky (turistické lyžařské tratě, lyžařské vleky, snowtubing a pod)
• Podpora budování systému mezinárodních, regionálních a lokálních turistických cyklostezek a tras
• Podpora budování dopravních naváděcích systémů pro turisty (AVIS)
• Podpora rozvoje vodní turistiky (všeobecně využití říčních cest)
• Výstavba příměstských rekreačních center (podpora turistické nabídky pro domácí poptávku)
Kritéria pro výběr projektů:
• regionální a nadlokální význam, event. přeshraniční efekt
• tvorba nových pracovních míst
• lokalizace do středisek a atraktivit nadregionálního a regionálního významu
• cílená podpora rozvoje venkovských oblastí
Realizační výstupy opatření:
• vybudování sítě regionálních cyklotras s propojením na síť v Dolním a Horním Rakousku
• minimálně 200 nových lůžek ve venkovských ubytovacích zařízeních
• výstavba nových a modernizace stávajících hotelových a gastronomických zařízení střední a vyšší kategorie
• atraktivní sportovně-rekreační zařízení
Dopady do ekonomiky kraje:
• zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 300 nových pracovních míst
• vybudování cca 50 nových turistických zařízení
• zvýšení celkové návštěvnosti regionu o 10 % , z toho pobytové návštěvnosti o 5 %

Opatření 4: Podpora budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejm. MSP

2008-08-03T05:17:00.002-07:00

Ve srovnání s vyspělými turistickými regiony, zejména zahraničními, je slabou stránkou zdejší turistické nabídky nedostatek základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Chybí například dostatek kvalitních hotelových zařízení, sportovní a rekreační zařízení v turistických střediscích. Navíc existuje značná rozdílnost v kvalitě nabízených služeb.
Z úrovně státní politiky je pravděpodobné, že kromě již existujících podpor MSP přibude i přímý dotační titul Program podpory rozvoje cestovního ruchu (návrh schválen vládou v srpnu 2000) – lze očekávat tedy takové nástroje jako např. nižší úroky při půjčkách, přímé dotace aj. Z regionální úrovně budou vhodné podpory podobného charakteru se zřetelem na regionální zvláštnosti a atraktivity.
Jedním z důležitých kritérií pro případnou podporu turistických projektů bývá i hodnocení efektivnosti projektu (např. vytváření dlouhodobých pracovních míst). V této souvislosti se často objevují návrhy zařazení obcí do jednotlivých kategorií jejich turistického významu. Podle jejich významu je potom např. odstupňována výše pomoci - např. výše zvýhodněného úvěru, výše nenávratné dotace, apod.
Pro úspěšné nastartování a dlouhodobé udržení návštěvnosti turistických atraktivit je nutné zabezpečit i odpovídající infrastrukturu včetně přístupových tras, aby tyto významné turistické cíle byly dostupné, přičemž je samozřejmě nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny. Příkladem pro účelnou intervenci veřejné správy v této oblasti může být podpora rekonstrukce příjezdové místní komunikace k Šiklovu mlýnu ( v katastru obce Zvole, okres ZR), který se stává díky svým aktivitám a nabízeným programům zaměřeným na rodeo a western významnou a navštěvovanou nadregionální turistickou atraktivitou.
Cíle opatření:
• rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury v regionech
• zkvalitnění a konkurenceschopnost turistické nabídky kraje
• zlepšení zaměstnanosti, zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva

Opatření 3: Tvorba turistických produktů, programů a projektů

2008-08-03T05:17:00.001-07:00

Základní filosofií pro potenciální rozvoj cestovního ruchu musí být nabídka vlastních turistických produktů a programů či aktivit, založená především na jejich jedinečnosti a atraktivnosti. V rámci Strategie rozvoje Jihlavského kraje byly za nosné směry vytipovány zejména programy a projekty ekologicky šetrné turistiky, s důrazem na přeshraniční spolupráci.
V rámci ROP Jihovýchod proběhlo první kolo nezávazných (možných) návrhů turistických projektů a aktivit. Zástupci jednotlivých okresů by měli znovu iniciovat tuto činnost (nejen samosprávy obcí ale i podnikatelského sektoru) a takový katalog projektů znovu připravovat (lokální a zejm. regionální úrovně).
Cíle opatření:
• zlepšení kvality a konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje
• tvorba regionálních a specifických přeshraničních produktů s cílenou nabídkou pro různé sociální a věkové skupiny návštěvníků

Aktivity naplňující opatření:
• Turistický ”Euroregion Vysočina - Waldviertel” (projekty Heritage trails, kulturní okruhy - slavnosti, folklór, cyklotrasy)
• Tvorba a koordinace turistických programů a tras, např. historických (památky UNESCO, MPR), folklórních, kulturních akcí, léto a zima na Vysočině
• Podpora pilotních projektů budování center venkovské turistiky (např. agrofarmy)
• Podpora spolupráce při tvorbě a marketingu společných regionálních turistických projektů
• Podpora pilotních projektů budování prázdninových vesnic
Kritéria pro výběr projektů:
• krajský a nadlokální význam, event. přeshraniční efekt
• rozvoj venkovských oblastí
• tvorba nových pracovních míst

Realizační výstupy opatření:
• nabídka minimálně 2 regionálních turistických produktů Vysočina
• společný turistický produkt Vysočina -Waldviertel
• lokální a specifické turistické produkty

Dopady do ekonomiky kraje:
• zvýšení celkové návštěvnosti regionu o 10 % , z toho pobytové návštěvnosti o 5 %
• zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 100 nových pracovních míst

Cílové skupiny: region Vysočina, lokální turistické organizace, RRA, města a obce, neziskové organizace, podnikatelská sféra, KČT, TIC
Odpovědné instituce (garanti): region Vysočina, RRA, MMR ČR
Geografické pokrytí: celé území kraje
Délka realizace opatření: v celém horizontu Programu rozvoje Jihlavského kraje
Financování: viz finanční plán
Vazba na ostatní opatření:
Za nezbytný předpoklad úspěšnosti projektu je nutné považovat v této problematice iniciaci Krajského fondu pro podporu cestovního ruchu, kapitola Podpora tvorby turistických produktů.